Aktuálně:

Policie stíhá exministra Drábka a dva lidi kvůli přípravě podvodu

17.05.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Policie stíhá exministra Drábka a dva lidi kvůli přípravě podvodu

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) stíhá dva bývalé vedoucí pracovníky ministerstva práce kvůli přípravě dotačního podvodu a zneužití pravomoci

při transformaci Fondu dalšího vzdělávání. Obviněn je i další bývalý vedoucí jednoho z oddělení ministerstva. ČTK o tom informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.
Exministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) na svém webu uvedl, že usnesení o svém stíhání dostal koncem února. Podle něj je obvinění vykonstruované. „Věc se týká transformace organizace Institut výchovy bezpečnosti práce na státní příspěvkovou organizaci Fond dalšího vzdělávání, dle závěrů kriminalistů NCOZ bez opory v zákoně,“ uvedl Ibehej. Podle něj i bývalý vedoucí oddělení byl obviněn pro přípravu dotačního podvodu. Dva obvinění podali stížnost kvůli zahájení stíhání a státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze o ní zatím nerozhodl, dodal Ibehej. Další informace centrála zatím poskytovat nebude.
Podrobnosti nechce sdělovat ani ministerstvo práce. Podle mluvčího ministerstva práce Vladimíra Řepky se škoda vyčíslí v trestním řízení, do něhož se ministerstvo přihlásilo jako další poškozený. „Ministerstvu práce a sociálních věcí bylo oznámeno zahájení trestního stíhání bývalého ministra a dalších pracovníků MPSV pro dotační podvod,“ uvedl mluvčí resortu.
Fond dalšího vzdělávání (FDV) existuje od roku 2011 jako příspěvková organizace ministerstva práce. Vznikl kvůli čerpání peněz z evropských fondů na projekty ke zlepšení zaměstnanosti. Drábek resort vedl od července 2010 do října 2012. Na svém webu uvedl, že je stíhán za to, že v letech 2011 až 2012 opakovaně podepsal změnu zakládací listiny fondu a protiprávní změny měl podle policie provést úmyslně. FDV pak čerpal peníze z rozpočtu z peněz na politiku zaměstnanosti. „Proti věcné stránce čerpání nejsou v usnesení žádné námitky, napadán je jen předchozí podpis změny zřizovací listiny, tedy čistě formální akt,“ napsal na webu Drábek. Obvinění označil za vykonstruovaná.
Policisté zasahovali na ministerstvu kvůli fondu v prosinci 2016. Tehdy přišli pro dokumenty a další materiály. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v červenci 2015 uvedl, že ministerstvo práce při zřizování fondu porušilo zákon. Resortu se podařilo ukotvit fond do legislativy dodatečně, dostal se do novely o zaměstnanosti. Podle dřívějších informací tak Evropská komise mohla fond vyhodnotit jako neoprávněného příjemce evropských peněz a hrozilo vracení dotací do Bruselu. Fond vedl například od roku 2012 kritizovaný projekt Stáže ve firmách za plánovanou částku 800 milionů – 680 milionů z fondů EU a 120 od státu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.