Aktuálně:

Hlavními obchodními partnery EU byly loni Spojené státy a Čína

28.03.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hlavními obchodními partnery EU byly loni Spojené státy a Čína

Dohromady se tyto státy podílely na celkovém obchodu s Evropskou unií téměř třetinou.

Dalšími největšími obchodními partnery unie byly Švýcarsko, Rusko, Turecko a Japonsko. Na úrovni jednotlivých států převažuje obchod mezi členskými zeměmi, přičemž největším vývozním i dovozním partnerem pro většinu zemí unie je Německo. Jako celek Evropská unie v nejvyšší míře obchoduje se strojírenským a dopravním zbožím, dalšími produkty zpracovatelského průmyslu a s chemikáliemi. Vyplývá to z údajů uveřejněných Eurostatem.

Objem obchodu se zbožím mezi zeměmi EU a USA v minulém roce dosáhl 631 miliard eur (v přepočtu přes 16 bilionů korun), což představovalo 16,9 procenta z celkového objemu obchodu. Podíl obchodu s Čínou činil 15,3 procenta a v celkovém objemu se jednalo o 573 miliard USD. Třetí Švýcarsko se na obchodu s EU podílelo sedmi procenty.

Rozdílný je podle Eurostatu vývojový trend obchodu EU s jednotlivými partnery. Zatímco podíl Číny od přelomu tisíciletí vzrostl takřka trojnásobně, podíl USA se do roku 2011 skoro nepřetržitě snižoval, v letech 2015 a 2016 vzrostl přibližně o 18 procent a v minulém roce opět klesl. Podíl obchodu s Ruskem se v roce 2012 začal snižovat, nicméně loni mírně oživil. Podíl Turecka a Švýcarska se od roku 2000 výrazně nezměnil.

Drtivá většina členských států unie měla v roce 2017 za hlavní vývozní destinaci jiný stát EU. Výjimky představovali pouze Němci, Irové a Britové, pro které byly v tomto ohledu hlavním partnerem USA, dále Kypr, exportující především do Libye, a Litva, jež nejvíce vyváží do Ruska. Pro 17 zemí včetně České republiky bylo hlavním vývozním trhem Německo, pro ČR s 33procentním podílem na celkovém exportu. Vývoz do jiných zemí EU měl na celkovém exportu zemí EU podíl 64 procent. Mimo EU členské země nejvíce vyvážely do USA, Číny a Švýcarska. Zhruba 84 procent vývozu z Česka mířilo do některého z členských států EU.

Rovněž dovážené zboží je u většiny zemí EU importováno z jiné členské země, nejčastěji z Německa. Na dovozu do České republiky mělo Německo třicetiprocentní podíl. Jedinými dvěma výjimkami byly Litva, dovážející nejvíce z Ruska, a Nizozemsko, které nejčastěji importuje z Číny. Dovoz z jiných členských států EU se na celkovém dovozu do ČR podílel 78 procenty. Z nečlenských států je nejvíce zboží dováženo z Číny, USA a Ruska.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.