Aktuálně:

Na kosmických aktivitách se podílí sedm desítek českých firem

21.03.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na kosmických aktivitách se podílí sedm desítek českých firem

V České republice je aktuálně zhruba sedmdesát firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do vesmírných aktivit.

Hlavními důvody, proč se Česko na těchto aktivitách podílí, jsou zapojení tuzemských firem do mezinárodní spolupráce, vývoj nových technologií a zakázky pro průmysl. Podle ředitele odboru kosmických aktivit na Ministerstvu dopravy Václava Kobery není dnes dobývání vesmíru ani tak soubojem politických mocností jako nutností, bez které si nelze udržet konkurenceschopnost.

Kosmické aktivity však souvisejí i s řadou aplikací a technologií, které si člověk obvykle s vesmírem nespojuje. Většina lidí si představí především vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale Kobera dodává, že sem patří i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání nebo pozorování Země. „I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno synchronizací pomocí družic,“ doplnil Kobera.

Pro Českou republiku je stěžejní členství v Evropské kosmické agentuře (ESA), které Českou republiku ročně stojí osm milionů eur na povinných výdajích (další částka je ovlivněna volitelnými programy, kterých se stát chce účastnit). Díky členství se mohou firmy zapojit do mezinárodních konsorcií, jež vyrábějí družice, nosné rakety či jejich součásti. Celkově činí rozpočet na ESA v roce 2018 přes 46 milionů eur.

Podle Kobery je ESA technologickým klubem, který dává České republice obrovské možnosti. Finance, jež do něj investujeme, se nám díky principu geografické návratnosti vracejí zpět v podobě zakázek. Kosmický průmysl stojí na špičce inovací. Co se v něm prosadí, se v následujících letech objeví i na Zemi – nejprve zpravidla v leteckém průmyslu, později i v dalších odvětvích.

Tuzemský kosmický průmysl nachází uplatnění i v jiných projektech, než iniciuje ESA. Jedná se například o sérii meteorologických družic METEOSAT, provozovaných evropskou organizací EUMETSAT. V minulém roce se české podniky podílely rovněž na vývoji průmyslové nanodružice VZLUSAT-1. Testovaly například kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled, štíty proti radiaci nebo vlhkostní či teplotní čidla.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.