Trend klesajícího počtu horníků výrazně posílí robotizace a nové technologie, které zredukují potřebu přítomnosti člověka v místě těžby.
Podle globální studie auditorské a poradenské společnosti BDO proto po roce 2020 klesne počet dělníků až o polovinu. Pozitivním efektem bude pokles důlních neštěstí přibližně o tři čtvrtiny.
Podobný trend se v budoucnu nevyhne ani českému těžebnímu sektoru, bude ale výrazně pomalejší a mírnější. Jedním z důvodů je technologická struktura průmyslu, a zejména vliv světových cen uhlí, které v poslední letech měly rostoucí tendenci. Svět v dohledné době čekají i další mezníky. Do roku 2020 začne těžba ve velkých hloubkách oceánů a čtvrtinu globální výroby elektřiny budou podle BDO tvořit obnovitelné zdroje.
Samostatné robotické jednotky jsou jen otázkou času
Podle Českého statistického úřadu pracovalo v Česku v těžebním průmyslu v roce 2016 zhruba 32 400 lidí. Nejvíce z nich v sektoru těžby a zpracování černého a hnědého uhlí. Podle kvalifikovaného odhadu BDO se těžebními pracemi a souvisejícími činnostmi v současné době živí 30 tisíc obyvatel České republiky. Nástup moderních technologií zde ale v nadcházejících letech bude spíše pozvolný. „Těžební společnosti jsou pod tlakem kvůli vlivu nízkých cen komodit. Pochopitelně proto hledají nové možnosti pro udržení rentability. Ty jim dnes nabízejí moderní těžařské technologie, které dokážou zastoupit člověka a zvýšit výtěžnost až o 20 procent. V budoucnu lze proto očekávat jejich postupné nasazování,“ uvádí Radovan Hauk, partner auditorské a poradenské společnosti BDO, a dodává: „Těžaři v Česku zatím nevyužívají potenciál, který nabízí Průmysl 4.0. K dispozici jsou moderní autonomní robotické jednotky, které je možné ovládat na dálku. Jejich nasazení v českých dolech ale zatím není na pořadu dne.
Automatizace přináší menší nehodovost a zvyšuje výtěžnost až o pětinu
Autonomní těžební jednotky v porovnání s lidskou prací zvyšují vytěžené objemy o 15 až 20 procent a snižují náklady na vytěžení jedné tuny materiálu o více než 30 procent. Jejich nasazení v provozu navíc snižuje nehodovost až o 75 procent. „V nadcházejících letech je možné očekávat, že do těžebního sektoru mohou vstoupit společnosti, které jsou úspěšné ve vývoji nových technologií. Pokud vyvinete novou technologii, která zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, pochopitelně budete přemýšlet, zda ji jen prodávat ostatním, nebo ji začít sám využívat a získat skvělé podmínky pro vstup do nového odvětví. Právě o to usilují i některé soukromé firmy založené na inovativním přístupu,“ dodává Radovan Hauk.
Hodnota největších těžebních společností vzrostla o 140 miliard dolarů
Podle serveru Mining.com vzrostla v roce 2017 hodnota 50 nejvýznamnějších světových těžebních společností o 140 miliard dolarů. V současné době tak mají cenu kolem 896 miliard dolarů, přičemž nejlepších 10 těžařů tvoří více než polovinu hodnoty celého odvětví. Podle zprávy agentury Reuters dosáhly loni obchody týkající se těžebního průmyslu a prodeje kovů nejvyšší úrovně za poslední čtyři roky. Celosvětově se vyšplhaly na 51 miliard dolarů, což je o 15 procent více než v předchozím roce. Dominovaly transakce s uhlím a ocelí.