Realitní makléři prý neuvádějí pravdivé informace

spokojena. Průzkum zadaný společností Zdravá nemovitost odhalil, že pouze tři procenta lidí, kteří za poslední čtyři roky zakoupili nemovitost, mají o úrovni realitních kanceláří pozitivní mínění.
Pětina respondentů k nim má neutrální postoj, celých 77 procent potom hodnotí úroveň realitních kanceláří negativně. Za hlavní příčiny nespokojenosti dotazovaní označovali nepoctivost makléřů a neuvádění pravdivých informací včetně skutečného technického stavu prodávané nemovitosti. Kupující pak zpětně objevují vady, o kterých je před koupí nikdo neinformoval.
Nejčastěji lidé hodnotili úroveň realitních kanceláří negativně z toho důvodu, že podle nich neuvádějí pravdivé informace, a nedá se jim proto důvěřovat. „Často se například setkáváme s klienty, kteří zakoupili nemovitost s odlišnou výměrou, než jaká byla uváděna v původním inzerátu. Dokonce se stává, že pokud nemovitost nabízí více realitních kanceláří současně, uvádí každá z nich jinou obytnou plochu,“ říká Michal Flachs, jednatel společnosti Zdravá nemovitost, která zajišťuje prověření a reklamaci vadných nemovitostí, stejně jako jejich bezpečný nákup a prodej.
Druhým nejčastějším důvodem nespokojenosti dotazovaných byla vlastní negativní zkušenost. Realitním makléřům jde podle části z nich pouze o vlastní zisk a nemovitost chtějí prodat za každou cenu. Kupující proto často nedostávají kompletní informace o technickém stavu nemovitosti, zejména o jejích vadách. Ze strany realitních kanceláří je na ně zároveň mnohdy vyvíjen velký tlak na rychlé uzavření obchodu z důvodu údajných dalších vážných zájemců, a kupující tak nemají prostor si nemovitost důkladně zkontrolovat a své rozhodnutí o koupi dobře zvážit. Negativně vnímána je také nedostatečná kvalifikace realitních makléřů. Podle části dotazovaných pak provize, které realitní kanceláře inkasují, neodpovídají kvalitě poskytovaných služeb.
Tento negativní stav by měl změnit nový zákon o realitním zprostředkování, který se připravuje již od roku 2012. O jeho dokončení a schválení aktuálně usiluje ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová. „Změna legislativy o realitním zprostředkování je potřebná především proto, aby se zvýšily požadavky na odbornost realitních makléřů. Ty dnes nejsou nijak upraveny, a makléřem tak může být prakticky kdokoli bez ohledu na úroveň znalostí a zkušeností,“ uvádí Michal Flachs.
Makléř by měl klienta v ideálním případě upozornit, aby si k nákupu i prodeji nemovitosti přizval technického inspektora a nechal si zpracovat Technický průkaz nemovitosti, který odborně popíše její skutečný stav. „Vina ale není vždy pouze na straně makléře či prodávajícího. Kupující si často neuvědomuje, že kupuje věc v řádu milionů korun, místo toho k nákupu nemovitosti přistupuje, jako kdyby si kupoval boty. Kupující by měl vždy trvat na obdržení přesných a odborných informací o technickém stavu nemovitosti a nepodléhat tlakům realitních kanceláří na unáhlené rozhodnutí o koupi,“ dodává Michal Flachs. V západních zemích je technická inspekce naprosto běžnou součástí prodeje nemovitostí a například v USA figuruje u více než devadesáti procent prodejů. V České republice se tak děje pouze ojediněle.
V případě, kdy kupující již zakoupil nemovitost s vadami, o kterých nebyl informován, má právo je reklamovat, a to díky novému občanského zákoníku až do pěti let od podepsání kupní smlouvy. Formulace typu „Nemovitost se kupujícímu přenechává, jak stojí a leží“ nebo „Kupující nabývá nemovitost ve stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu kupní smlouvy“, které často bývají obsaženy právě ve smlouvách zpracovaných realitními kancelářemi, přitom až na výjimečné případy nezbavují prodávajícího odpovědnosti za zamlčené vady.
Vady nemovitosti lze ze zákona reklamovat třemi způsoby. „Nejčastěji lidé využívají tzv. dodatečnou slevu z kupní ceny. Její výše vždy závisí na závažnosti zjištěných vad a předpokládaných nákladech na jejich opravu. V průměru se dle naší zkušenosti jedná o zhruba 10 až 20 procent z kupní ceny,“ uvádí Michal Flachs. Další možností je zajištění opravy a odstranění vad na náklady prodávajícího nebo odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz. „Poslední typ reklamace je ale možný pouze v závažných případech, kdy jsou objevené vady takového charakteru, že pokud by o nich kupující dopředu věděl, změnilo by to jeho rozhodnutí o nákupu nemovitosti,“ dodává Michal Flachs.
O průzkumu
Průzkum byl realizován nezávislou společností Response Now na vzorku 200 osob ve věku 18 až 65 let, které vlastní rodinný dům, byt či bytový dům a zároveň danou nemovitost zakoupily po 1. lednu 2014.
O Zdravé nemovitosti
Zdravá nemovitost smluvně zajišťuje a koordinuje činnosti pečlivě vybraných odborníků z oblasti technických a právních služeb souvisejících s prověřováním nemovitostí. Prostřednictvím těchto osob pomáhá kupujícím i prodávajícím s bezpečným nákupem a prodejem nemovitosti tak, aby kupující od počátku znal její přesný technický stav a měl představu o případných dalších nákladech na opravu a údržbu, zatímco prodávající mohl předejít pozdějším reklamacím skrytých vad. Majitelům, kteří vady na nemovitosti objevili až po jejím nákupu, pak Zdravá nemovitost poskytuje možnost uplatnit svůj nárok na reklamaci a provést zpětné technické a právní prověření a vyjednání dodatečné slevy z kupní ceny.