Aktuálně:

Poslanci ANO chtějí regulovat výběr lidí do státních firem

11.03.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poslanci ANO chtějí regulovat výběr lidí do státních firem

Zprůhlednění výběru lidí do řídících a kontrolních orgánů státních a polostátních společností si klade za cíl návrh nominačního zákona, který

předložila skupina poslanců ANO. Ministerstva by musela vybírat kandidáty do těchto funkcí až na výjimky ve výběrových řízeních, nominace by pak posuzoval pětičlenný vládní výbor.
Veřejnou kontrolu nominací by podle předlohy mělo posílit mimo jiné zveřejňování zápisů z pohovorů s kandidáty, které by vládní výbor vedl. Součástí dokumentu by bylo také stanovisko výboru. Stanovisko by sice nebylo pro ministerstvo závazné, jiný názor by ale muselo zdůvodnit a rovněž zveřejnit.
Předloha by se týkala společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Stanoví například to, že do orgánů těchto společností by se mohli hlásit jen lidé starší 28 let.
Členové nominačního výboru, které by jmenovala na návrh ministrů vláda, by museli být ještě o dva roky starší. Museli by mít nejméně pětiletou praxi v řídících funkcích ve firmách, v oboru práva, v personalistice, ve finančnictví nebo v ekonomii, a museli by být navíc nestraníky. Činnost výboru by stála podle odhadů 700 tisíc až milion korun ročně.
Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Stejný návrh byl ve hře už v minulém volebním období, sněmovna jej ale nestihla projednat. Tehdy jej vedle zástupců ANO podepsali například také představitelé KDU-ČSL, STAN a Úsvitu. Předkladatelé i nyní poukazují na to, že návrh zákona vychází z věcného záměru, který předloni v červnu schválila tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Vládní výbor pro personální nominace sice existoval, proces výběru nominandů do řídících a kontrolních orgánů firem to podle autorů předlohy ale nezprůhlednilo.
Předložení vlastního návrhu nominačního zákona avizovali Piráti. Obsahuje podle nich i pravidla bránící střetu zájmů.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.