Aktuálně:

Nejatraktivnější zemí pro výrobu je Čína, ČR je osmá

07.03.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nejatraktivnější zemí pro výrobu je Čína, ČR je osmá

Česká republika si v žebříčku nejatraktivnějších zemí světa pro výrobní podniky meziročně polepšila o jednu příčku.

Nejatraktivnější podmínky jsou v Číně, Litvě, Malajsii, na Tchaj-wanu a v Kanadě. Data nabízí studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, v rámci které bylo srovnáváno dvaačtyřicet států. Co se týká devatenácti evropských států, skončila Česká republika jako třetí nejatraktivnější po Litvě a  Maďarsku.

Specialista na pronájmy průmyslových nemovitostí Cushman & Wakefield Ferdinand Hlobil uvedl, že nejdůležitějšími otázkami pro výrobní odvětví zůstávají lokalita a dodavatelské řetězce. Země střední a východní Evropy si podle Hlobila udržují vysokou atraktivitu a globální konkurenceschopnost, protože celkové personální náklady v regionu jsou relativně nízké, a díky investicím do infrastruktury se navíc zlepšuje propojení se zbytkem Evropy. V našem regionu se rovněž zvyšuje konkurenceschopnost výroby v oborech vyspělých technologií. „To dokládá například nedávno ohlášená spolupráce mezi Fakultou strojní ČVUT a společností GE Aviation,“ doložil své tvrzení Hlobil.

Vůbec nejatraktivnější zemí pro výrobní podniky se stala Čína, která v čele žebříčku nahradila Malajsii. Ta se posunula na třetí místo. Druhá a zároveň nejlepší z Evropy byla Litva. Hlobil uvádí, že Litva se umístila tak vysoko díky příznivému podnikatelskému prostředí a nejnižším personálním nákladům v celé Evropě, které tam jsou o 14 procent nižší než v Polsku. Ve srovnání s Českou republikou dokonce o 30 procent.

Mezi deseti pro výrobu nejatraktivnějšími podniky se umístily tři státy ze střední Evropy. Mimo Českou republiku rovněž Slovensko a Maďarsko. Podle Hlobila vzrostla atraktivita těchto zemí díky těsné blízkosti západoevropských ekonomik a zlepšování infrastruktury.

V rámci studie byly vybrané země porovnávány na základě nejrůznějších rizikových a nákladových faktorů. Zohledňováno bylo například politické či ekonomické riziko, tržní podmínky nebo personální náklady.

Pořadí zemí
1. Čína
2. Litva
3. Malajsie
4. Tchaj-wan
5. Kanada
6. USA
7. Maďarsko
8. Česká republika
9. Slovensko
10. Turecko
11. Peru
12. Filipíny
13. Kolumbie
14. Rusko
15. Thajsko
16. Rumunsko
17. Polsko
18. Singapur
19. Bulharsko
20. Indonésie


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.