Aktuálně:

Úroda zemědělských plodin v Česku klesla o miliony tun

26.02.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Úroda zemědělských plodin v Česku klesla o miliony tun

V minulém roce poklesla úroda u většiny hlavních polních plodin pěstovaných v České republice.

Výrazně klesl průměrný výnos na hektar u obilovin, kukuřice a řepky. Naopak nárůst úrody zaznamenala cukrovka technická a hrách setý. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou na svém webu uveřejnil Český statistický úřad. Ten nedávno uzavřel výsledky sklizně zemědělských plodin za minulý rok.
„Meziroční pokles úrody byl většinou způsoben nižšími hektarovými výnosy. Vyšší sklizně jsme zaznamenali jen u plodin, u nichž došlo k výraznějšímu nárůstu plochy, na které se pěstují,“ vysvětluje ředitel odboru statistiky zemědělství Českého statistického úřadu Jiří Hrbek.
Co se týká obilovin, poklesl v minulém roce průměrný výnos na hektar z předloňských 6,33 tuny na hektar na pět a půl tuny na hektar. Meziroční propad ve sklizni dosáhl 1,1 milionu tun zrna. U řepky se průměrný výnos snížil z 3,46 tuny na hektar v roce 2016 na loňských 2,91 tuny na hektar. Objem sklizně se v minulém roce snížil o více než 200 tisíc tun. Výrazný pokles objemu sklizně zaznamenala rovněž kukuřice na zeleno a siláž, jejíž výnos meziročně klesl z předloňských 40,72 na 34,84 tuny na hektar. Produkce této plodiny tak evidovala propad přes 1,7 milionu tun hmoty.
Naopak vyšší úroda loni potěšila pěstitele cukrovky technické a hrachu setého. Cukrovky se meziročně urodilo o 281 tisíc tun více, celkem 4,4 milionu tun. Pěstební výměra cukrovky v minulém roce vzrostla z předloňských 60 736 hektarů na 66 101 hektarů. Podle Jiřího Hrbka se hrachu sklidilo vůbec nejvíc v desetileté historii, a to 87 323 tun. „Ve srovnání s rokem 2016 se jedná o navýšení o 18 620 tun. Sklizňová plocha této komodity se meziročně zvýšila z 26 601 ha na 34 793 ha,“ doplnil.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.