Aktuálně:

Představy o budoucnosti jsou protichůdné, jak ukazuje průzkum (I)

24.02.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Představy o budoucnosti jsou protichůdné, jak ukazuje průzkum (I)

Průzkum odhaluje očekávání lídrů globálních podniků od nastupující éry partnerství lidí a strojů i jejich plány, jak se na tuto

éru připravit.

Digitalizace stále postupuje a éra, kdy se z lidí a strojů stanou partneři, je téměř za dveřmi. Přesto jsou představy o tom, jak taková budoucnost bude vypadat, prozatím velmi rozpolcené. Vyplývá to z globálního průzkumu, který zveřejnila společnost Dell Technologies. Průzkum zahrnuje odpovědi 3 800 lídrů globálních společností. Polovina z nich přitom očekává, že jim automatizované systémy uvolní čas. Stejné množství z nich je ale opačného názoru. Pouze 42 procent respondentů se přitom domnívá, že v budoucnu převezmou část jejich úkolů stroje, a oni tak budou v práci spokojenější. S touto tezí ovšem nesouhlasí 58 procent dotázaných.

Kvantitativní průzkum provedený společností Vanson Bourne vychází z klíčového textu společnosti Dell Technologies Realizing 2030: The Next Era of Human-Machine Partnerships (Život v roce 2030: Nová éra partnerství lidí a strojů). Podle této studie do roku 2030 umožní nejnovější technologie vznik skutečně bohatého a interaktivnějšího partnerství mezi lidmi a stroji, které umožní překonat naše dosavadní limity. To ostatně odpovídá i očekávání globálních lídrů – 82 procent z nich předpokládá, že lidé a stroje budou v jejich firmách do pěti let pracovat jako integrované týmy.

Pohledy dotázaných osobností se výrazně liší i ve vnímání toho, jestli nová nastupující éra představuje příležitost, nebo hrozbu, či jak vážně brát případná rizika, která to přináší. Například:

  • 48 procent si myslí, že čím více závisíme na technologiích, tím více můžeme ztratit v případě kybernetického útoku; 52 procent taková hrozba netrápí.

  • 50 procent firemních lídrů volá po jasně daných postupech v případě selhání autonomních strojů; druhá polovina se pro ně nevyslovila.

  • 45 procent říká, že počítače budou nuceny samy rozhodnout, které příkazy jsou dobré a které zlé; naproti tomu 55 procent takovou potřebu nevnímá.

„Důvody, proč je podnikatelská komunita tak polarizovaná, jsou nasnadě,“ komentuje Jeremy Burton, marketingový ředitel společnosti Dell Technologies. „Na budoucnost existují v zásadě dva protichůdné pohledy. Úzkostí živená představa o stárnutí lidstva, nebo optimistický názor, že technologie vyřeší nejzávažnější společenské problémy. Tyto rozcházející se úhly pohledu mohou organizacím ztěžovat přípravu na budoucnost, která se právě tvoří, a nepochybně narušují úsilí lídrů o prosazení potřebných změn.“

Vzhledem k očekávání velkých změn – poháněných exponenciálně narůstajícím objemem dat a množstvím aplikací, výpočetního výkonu a konektivity nutné k jejich využití – se podle 56 procent oslovených budou muset školy soustředit na výuku dovedností, spíše než na obsah. Jejich úkolem totiž bude připravit žáky na povolání, která ještě neexistují. To potvrzuje prognóza organizace IFTF, že 85 procent povolání, kterým se budeme věnovat v roce 2030, zatím ještě neexistuje.

Narážení na bariéry

Mnoho podniků navíc nedokáže dostatečně rychle reagovat, aby zvládly překonat běžné bariéry, jež jim brání fungovat jako úspěšná digitální firma. Jen 27 procent firem se domnívá, že jsou skutečnými lídry ukazujícími cestu ostatním a zapojují digitální technologie do všeho, co dělají. Dalších 42 procent společností neví, jestli budou v příštím desetiletí konkurenceschopné. Většina (57 procent) si není jista, jestli je schopna se změnami udržet tempo.

Hlavní bariéry bránící být v roce 2030 a později úspěšnou digitální firmou:

  1. Chybějící digitální vize a strategie: 61 procent

  2. Nedostatečná připravenost pracovníků: 61 procent

  3. Technologická omezení: 51 procent

  4. Časová a finanční omezení: 37 procent

  5. Zákony a regulace: 20 procent

(pokračování zítra)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.