Ve stejném období vyhlásilo bankrot rovněž téměř sedm desítek firem. Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo evidováno v oblasti obchodu a stavebnictví. Z pohledu krajů pak bylo nejvíce firemních bankrotů v Praze a v Moravskoslezském kraji.
Informace vyplývají z nejnovější studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Návrhů na bankrot obchodních společností bylo v březnu 2017 podáno 126, o devět méně než v únoru tohoto roku, a návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů celkově 817, o 151 více než v předchozím měsíci.
„Zatímco počty bankrotů a návrhů na bankrot zůstávají u obchodních společností velmi nízké, u fyzických osob podnikatelů jsme v březnu zaznamenali jedny z nejvyšších hodnot za poslední dva roky,“ sdělila analytička CRIF Věra Kameníčková. „Počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů byl nejvyšší od dubna minulého roku, a počet bankrotů podnikatelů dokonce nejvyšší od července 2015.“
Nejvíce bankrotů v obchodě a stavebnictví
Co se týká hlavních odvětví, největší počet bankrotů obchodních společností byl v březnu vyhlášen v oblasti obchodu, a to v šestnácti případech. Následovalo stavebnictví (15 bankrotů) a průmysl (10 bankrotů). Naopak nejlépe si v tomto ohledu vedly doprava, skladování, cestovní kanceláře (1 bankrot) a shodně se třemi bankroty ostatní služby a ubytování. Z pohledu jednotlivých oblastí České republiky vyhlásily nejvíce bankrotů obchodní společnosti v Praze (19) a v Moravskoslezském kraji (11). Naopak nejméně, po jednom bankrotu, v krajích Královéhradeckém a Plzeňském.
Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů v Ústeckém kraji
Bankroty podnikatelských fyzických osob byly v březnu nejčastěji vyhlašovány v Ústeckém kraji, ve kterém bylo ohlášeno 84 případů, a opět v Moravskoslezském kraji, kde bylo evidováno 78 bankrotů. Naopak nejmenším počtem těchto bankrotů se mohl pochlubit Zlínský kraj, jenž evidoval 17 případů. Zlín byl následován Vysočinou a Plzeňským krajem, kde bylo vyhlášeno po 30 bankrotech.
Počet firemních bankrotů:

	Právnické osoby	Fyzické osoby podnikatelé	Celkem
Leden 2015	87	696	783
Únor 2015	94	687	781
Březen 2015	92	736	828
Duben 2015	104	733	837
Květen 2015	91	660	751
Červen 2015	86	639	725
Červenec 2015	64	748	812
Srpen 2015	89	635	724
Září 2015	82	645	727
Říjen 2015	83	631	714
Listopad 2015	70	677	747
Prosinec 2015	59	480	539
Leden 2016	58	630	688
Únor 2016	80	650	730
Březen 2016	74	564	638
Duben 2016	80	690	770
Květen 2016	70	654	724
Červen 2016	118	612	730
Červenec 2016	62	469	531
Srpen 2016	59	590	649
Září 2016	77	532	609
Říjen 2016	71	576	647
Listopad 2016	98	523	621
Prosinec 2016	57	532	589
Leden 2017	84	594	678
Únor 2017	82	513	595
Březen 2017	68	700	768

Zdroj: CRIF

Autor článku

Karolína Hurychová

Předchozí článek Česko je třetí v Evropě ve stavebním spoření, vede Rakousko

Další článek Nezaměstnanost je pod pěti procenty, dál bude klesat

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

{NADPIS}

{LABEL}

{POPISEK}

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

{NADPIS}

{LABEL}

{POPISEK}

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Ropovod rozhoduje o miliardách. Družba znovu teče – a s ní i peníze pro Kyjev

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Oprava potrubí v západní Ukrajině trvala tři měsíce. Teď se čeká, jestli to stačí na uvolnění 90 miliard eur. Ropovod Družba, kdysi symbol sovětské energetické integrace, se stal nečekaně klíčem k evropské finanční pomoci uprostřed války.

Skoro sedm set podnikatelských bankrotů v březnu!

Sdílet

Hodnotit

Doporučujeme

Vyhledávání