Aktuálně:

Platební bilance loni dosáhla rekordního přebytku od vzniku ČR

14.02.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Platební bilance loni dosáhla rekordního přebytku od vzniku ČR

Běžný účet platební bilance České republiky loni podle předběžných dat dosáhl přebytku převyšujícího třiašedesát miliard korun.

Přebytek vykazoval běžný účet čtvrtý rok v řadě, přičemž se jedná o historicky první tak dlouhé období od vzniku České republiky. Předběžné údaje zveřejnila Česká národní banka. Běžný účet platební bilance České republiky je souhrnem všech ekonomických transakcí tuzemské ekonomiky se zahraničím.
V minulém roce podle předběžných údajů činil přebytek tuzemské platební bilance rekordních 63,4 miliardy korun. V předminulém roce platební bilance vykazovala přebytek 52,6 miliardy korun, v roce 2015 přebytek 11,3 miliardy korun a v roce 2014 7,9 miliardy korun. V předchozím období se platební bilance pohybovala ve schodku.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že hlavním tahounem nárůstu přebytku běžného účtu byl obchod se službami, ale také nižší odliv dividend a ostatních příjmů do zahraničí. Pokud se podle Jáče přebytek běžného účtu vyjádří v poměru k hrubému domácímu produktu, činil loni zhruba 1,25 procenta HDP, zatímco v roce 2016 to bylo 1,1 procenta.
V minulém roce dosáhla bilance zboží a služeb České republiky přebytku 372,2 miliardy korun, oproti roku 2016 se jednalo o nárůst přibližně ve výši 20,5 miliardy korun. Co se týká přímých investic, zde bylo evidováno záporné saldo 137,1 miliardy korun, o rok dříve bylo ještě vyšší, a to 141 miliard korun.
Z pohledu jednotlivých měsíců minulého roku se ve schodku pohybovala platební bilance mezi květnem a zářím a rovněž v posledním měsíci roku, během něhož běžný účet skončil v minusu 2,9 miliardy korun. Největší schodek evidovala Česká národní banka v červenci, a to v hodnotě takřka 26 miliard korun. Ve zbývajících měsících platební bilance dosahovala přebytku, přičemž ten největší, v přibližně 34miliardové výši, byl zaznamenán v únoru.
Podle mínění analytika Raiffeisenbank Františka Táborského letos přebytek běžného účtu klesne na 40 miliard korun. Hlavními důvody budou posilující koruna a snižování přebytku bilance zahraničního obchodu.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.