Aktuálně:

Zájem exportérů o rizikovější trhy, jako je Kuba nebo Laos, roste

08.02.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zájem exportérů o rizikovější trhy, jako je Kuba nebo Laos, roste

Podle dat Exportní garanční a pojišťovací společnosti se zvyšuje zájem českých exportérů o země, jako jsou Laos, Kuba nebo Ukrajina.

V minulém roce pojistila tato státní společnost vývoz zboží, služeb a investice do nejrizikovějších zemí za takřka osm miliard korun, zatímco předloni šlo o šest miliard a tři sta milionů korun. Celkem společnost pojistila vývoz do třiatřiceti zemí.

K nejrizikovějším oblastem, do nichž státní pojišťovna EGAP může tuzemský export pojišťovat, spadají země zařazené OECD do 6. a 7. kategorie. Z těch čeští podnikatelé exportují například do Laosu, kde EGAP podpořil modernizaci a rozšíření vojenské nemocnice, na Ukrajinu nebo na Kubu, kam firmy vyvážejí potraviny nebo náhradní díly do strojních zařízení. Objem pojištěného exportu na Kubu se ve srovnání s rokem 2016 loni zvýšil o 70 procent, na Ukrajinu vzrostl skoro o polovinu.

V průběhu poslední dekády podpořil EGAP vývoz do rizikových regionů v součtu za 74 miliard korun. Podle generálního ředitele společnosti Jana Procházky je jednou z hlavních rolí pojišťovny podpora českých firem v zemích, které jsou pro komerční pojišťovny příliš rizikové. „To je důvod, proč se v takovýchto případech obracejí vývozci na nás. A pokud dostaneme na stůl projekt, který má smysl, tak jej rádi pojistíme,“ uvedl.

EGAP loni evidoval meziročně třetinový nárůst uzavřených pojistných obchodů za celkem 42,8 miliardy korun a podpořil tuzemský vývoz do 33 světových zemí.

Rovněž údaje České exportní banky napovídají, že malým a středním exportérům z České republiky se v posledních letech lépe daří vyvážet na nové trhy. Zatímco v roce 2013 směřovalo přibližně 40 procent vývozu podpořeného bankou do Ruska, v posledních třech letech se pořadí zemí v exportním žebříčku změnilo. Za prvním Slovenskem následují Indonésie, Ázerbájdžán, USA, Irák, Rusko, Brazílie, Kuba, Mauritius a Ostrov Man.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.