Aktuálně:

Česká národní banka navýšila úrokové sazby, zdraží zřejmě hypotéky

02.02.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česká národní banka navýšila úrokové sazby, zdraží zřejmě hypotéky

Bankovní rada České národní banky jednomyslně rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu na tři čtvrtiny procenta.

Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů, což pravděpodobně povede ke zdražení hypotečních úvěrů. Včera představená predikce centrální banky letos počítá ještě s jedním dalším navýšením úrokových sazeb. To je nicméně podmíněno dalším ekonomickým vývojem. Někteří ekonomové nevylučují, že centrální banka v tomto roce navýší sazby vícekrát.
Podle mínění odborníků by se měl růst sazeb České národní banky projevit zvýšením úroků u úvěrů. „Cena peněz na mezibankovním trhu již několik dnů roste a zvýšení sazeb bude dalším impulzem pro posun hypotečních sazeb směrem vzhůru,“ uvedl ředitel makléřské společnosti Golem Finance Libor Ostatek. Předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny Jan Jeníček předpokládá, že průměrná sazba úvěrů zajištěných nemovitostí s pětiletou fixací se dostane těsně pod tři procenta. Generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec si rovněž myslí, že doba rekordně levných hypoték je pryč. Průměrná hypoteční sazba v prosinci 2017 podle údajů Fincentra Hypoindexu stoupla na 2,19 procenta.
Česká národní banka v aktuální prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v roce 2017 z listopadového odhadu 3,4 procenta na 3,6 procenta. Na příští rok banka zlepšila odhad o jeden procentní bod oproti předchozímu odhadu na 3,2. Odhad centrální banka snížila v případě vývoje inflace, když pro první kvartál příštího roku očekává inflaci ve výši 1,9 procenta a ve druhém kvartálu příštího roku ponechala inflaci na odhadu 1,8 procenta. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka letos celková inflace setrvá nad dvouprocentním cílem a na horizontu měnové politiky se bude pohybovat těsně pod ním.
Banka rovněž obnovila zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru. Ten by letos měl činit 24,9 koruny za euro a v příštím roce by měla koruna posílit na průměrných 24,5 koruny za euro. Prognóza kurzu nepředstavuje závazek ČNB a nelze ji interpretovat jako žádoucí úroveň kurzu, upozornil Rusnok.
Rada České národní banky dnes rovněž rozhodla o navýšení lombardní sazby o půl procentního bodu na 1,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například vázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, byla ponechána ve výši 0,05 procenta.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.