Aktuálně:

Podnikatelé chtějí od prezidenta podporu na zahraničních trzích

09.01.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Podnikatelé chtějí od prezidenta podporu na zahraničních trzích

Podnikatelé od příštího prezidenta České republiky nejčastěji očekávají podporu tuzemské podnikatelské aktivity v zahraničí, realizace zahraničních misí a otvírání nových

trhů. Důležité je pro ně také to, aby na Hradě úřadoval vzdělaný a sečtělý člověk. Měl by podle nich zastávat národní zájmy, zvládat diplomatické chování a dobré způsoby. Vyplývá to z výsledků ankety mezi téměř sedmi sty podnikateli, kterou zveřejnila Hospodářská komora.

Podle ankety, které se zúčastnilo 667 respondentů, nejvyšší počet podnikatelů, 37 procent, od nového prezidenta žádá otvírání nových trhů a vedení podnikatelských misí. „České firmy jsou v dobré kondici a chtějí exportovat i objevovat nová teritoria, což výsledky šetření potvrdily,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý a doplnil, že podnikatelé si přejí prezidenta, který jim brány do dalších zemí pomůže otevřít. Na druhém místě se umístila legislativní funkce prezidenta, když vetování zákonů a ovlivňování důležité legislativy uvedlo coby prioritu 34 procent dotazovaných.

Podnikatelé rovněž vybírali pět nejdůležitějších charakteristik příští hlavy státu. Vzdělání, respektive sečtělost a široký rozhled jsou stěžejními vlastnostmi pro 69 procent byznysmenů. Reprezentativnost osoby prezidenta se s 51 procenty umístila na druhé příčce. Ze zúčastněných podnikatelů 40 procent shodně volilo následující tři charakteristiky: zastávání národních zájmů, diplomatické chování a dobré způsoby. Z pohledu podnikatelů naopak není klíčovým ukazatelem věk, životospráva nebo třeba zkušenosti s podnikáním.

Na otázku, koho si pro příští prezidentské volební období přejí na Pražském hradě, 28 procent podnikatelů odpovědělo, že by v blížící se volbě dali hlas Jiřímu Drahošovi. V rámci velkých firem nad 250 zaměstnanců by pro něj hlasovalo dokonce přes 40 procent dotazovaných.

Druhý s 20 procenty se podle podnikatelů umístil Miloš Zeman, který se těší největší podpoře mezi živnostníky a mikrofirmami do deseti zaměstnanců, mezi kterými pro něj hlasovalo 26 procent podnikatelů. Třetí místo obsadil s 12 procenty Mirek Topolánek, který má nejčastěji podporu podnikatelů z malých firem zaměstnávajících 11 až 50 osob, a to více než 17 procent. Pětina zúčastněných podnikatelů zatím stále není rozhodnuta, koho v prezidentské volbě zvolí.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.