Aktuálně:

ČR má smluvně zajištěnu necelou polovinu evropských dotací

12.12.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR má smluvně zajištěnu necelou polovinu evropských dotací

Koncem listopadu měla Česká republika smluvně zajištěno bez čtyř desetin šestačtyřicet procent evropských dotací, které má k dispozici v rámci

programového období 2014 až 2020. V nominální hodnotě se jedná o smluvně zajištěnou částku v hodnotě přes čtvrt miliardy korun. Tyto finance ještě příjemce nemusí fyzicky mít, ale má doklad garantující, že je dostane. České tiskové kanceláři to sdělil Vilém Frček, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj, jež nese za evropské dotace zodpovědnost.
Ministerstvo pro místní rozvoj stanovilo počátkem letošního roku cíl, podle něhož měla mít Česká republika ke konci roku smluvně zajištěno 40 procent z celkově přidělených dotací. Cíl se podařilo splnit již koncem září. Plán však podle názoru některých opozičních politiků nebyl moc ambiciózní. Ministerstvo navíc kritizují za přílišnou složitost v čerpání dotací.
Požadovaných čtyřicet procent dokázalo splnit sedm z deseti operačních programů. Nejlépe si v tomto ohledu vede program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí, který má smluvně zajištěno takřka 72 procent z přidělených 55 miliard korun. Naopak nejhůře je na tom Operační program Praha – pól růstu, za nějž odpovídá pražský magistrát, kterému se doposud podařilo čerpat jen 28 procent z 5,2 miliardy korun.
Pro Českou republiku bude stěžejní konec roku 2018, kdy Evropská komise vyhodnotí programy jednotlivých zemí na základě plnění závazků vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít až o šest procent z celkově přidělené částky na programové období, což činí 36,5 miliardy korun z 612 miliard korun, které má Česká republika k dispozici. Objem smluvně zajištěných 575,5 miliardy korun MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V předchozím programovém období (2007–2013) mohla Česká republika čerpat asi 700 miliard korun dotací z Evropské unie. Z této sumy se nepodařilo vyčerpat zhruba čtyři procenta.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.