Aktuálně:

Nominace nových členů rady ČNB by uchazeči o Hrad konzultovali

10.12.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nominace nových členů rady ČNB by uchazeči o Hrad konzultovali

Nominace nových členů bankovní rady České národní banky by prezidentští kandidáti vesměs konzultovali s ekonomy a odborníky na bankovnictví.

Vyplývá to z odpovědí uchazečů o post prezidenta na anketu ČTK. Otázku nezodpověděl prezident Miloš Zeman. Prezident republiky jmenuje a případně odvolává guvernéra, viceguvernéry i členy bankovní rady. Během funkčního období prezidenta zvoleného v lednových volbách by mohla být obměněna celá rada.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek by jmenování členů bankovní rady konzultoval s odbornou veřejností. „Je důležité mít praktické životní zkušenosti, nejen znát teorii,“ poznamenal. Podobný názor zastává někdejší šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek. Jejich jména by chtěl konzultovat se všemi, kdo mají k tématu co sdělit. „Nikdo, a zejména ne prezident, si nemůže činit nárok na vševědoucnost a přizpůsobovat svět pouze svým přáním,“ podotkl.
Lékař Marek Hilšer by nominace probíral s ekonomy, parlamentem a vládou. „Budu dbát na jejich vysokou profesionální způsobilost, morální bezúhonnost a budu je vybírat tak, aby zajistili nezávislost a kontinuitu instituce,“ uvedl. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš vidí mezi ekonomy a odborníky na bankovnictví řadu lidí, s nimiž by se radil. „Patří mezi ně i někteří členové bankovní rady z minulosti,“ uvedl.
Bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer poznamenal, že sice pravomoc k nominaci má výhradně prezident, ale je dobré tento krok předjednat. Ochota vyslechnout si názory ostatních podle něj vždy snižuje napětí a napomáhá porozumění. „Jde přece o důvěryhodnost centrální banky,“ napsal.
Podnikatel Michal Horáček uvedl, že o ekonomice diskutuje s mnoha odborníky, jako s někdejším viceguvernérem ČNB Pavlem Kysilkou, bývalým guvernérem banky Miroslavem Singerem nebo s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem, od kterých by rád znal názor i na obsazování rady ČNB. „A zeptal bych se i dalších, protože jde o záležitost mimořádně důležitou,“ dodal.
Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig by se radil s českými odborníky včetně těch, kteří žijí v zahraničí. Jmenoval třeba ekonoma Milana Zeleného. Bývalý premiér Mirek Topolánek poznamenal, že „přes všechny mediální i odborné útoky ponechali bývalí prezidenti ČNB její zásadní roli“ a snažili se, aby v bankovní radě byly vyvážené pohledy na měnovou a inflační politiku a celkovou makroekonomickou stabilitu státu. „V tomto duchu bych pokračoval i já,“ dodal Topolánek.
Na anketu neodpověděl Miloš Zeman. Během svého funkčního období jmenoval pět ze sedmi členů rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.