Aktuálně:

NKÚ by měl příští rok dostat o téměř sto třicet milionů korun více

08.12.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
NKÚ by měl příští rok dostat o téměř sto třicet milionů korun více

O sto dvacet sedm milionů korun by se měl v příštím roce navýšit rozpočet Nejvyššího kontrolního úřadu.

V příštím roce by tak úřad měl disponovat téměř šesti sty padesáti miliony korun. Drtivá většina z navrhovaného navýšení by měla jít na přípravu stavby nového sídla úřadu. Sněmovní kontrolní výbor ve čtvrtek doporučil návrh rozpočtu úřadu schválit. Rozpočet úřadu by se měl později navýšit ještě o jednatřicet milionů z důvodu růstu platových tarifů ve státní správě.
Nejvyšší kontrolní úřad by měl příští rok disponovat rozpočtem ve výši 646 milionů korun, což znamená, že ve srovnání s letošním rokem by mu mělo být do rozpočtu alokováno o 127 milionů korun více. Částka v hodnotě 121 milionů je přitom určena na přípravu stavby nového sídla, jelikož úřad doposud sídlí v pronajatých prostorách. Návrh rozpočtu Nejvyššího kontrolního úřadu byl schválen rozpočtovým výborem v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech už na jaře a vláda ho zapracovala do návrhu kompletního státního rozpočtu České republiky.
Nejvyšší částka z rozpočtu je určena na platy zaměstnanců, kterých je nyní v úřadu 461, a celkově je pro ně podle návrhu na příští rok alokováno 262 milionů korun. Podle vrchního ředitele správní sekce Radka Hauberta je takřka neřešitelným problémem shánění některých profesí, jako jsou auditoři nebo IT odborníci.
Se 134 miliony korun počítá návrh rozpočtu úřadu na investice. V reakci na dotazy členů výboru Radek Haubert uvedl, že na projektové práce na nové budově se počítá s nejvýše 35 miliony korun, další finance už budou určeny na zahájení stavby. Nová budova by podle Hauberta měla vyjít na méně než tři čtvrtě miliardy korun.
Rozpočet úřadu se pravděpodobně ještě zvýší o dalších 31 milionů korun, a to z důvodu navýšení platových tarifů ve státní správě, o nichž vláda rozhodla v září. Tato změna se týká ještě dalších pěti rozpočtových kapitol, včetně parlamentních, a uskuteční se pravděpodobně formou pozměňovacího návrhu ke státnímu rozpočtu, který bude předložen ve druhém čtení.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.