Aktuálně:

Poradna: Pozor na poplatky fondů. Není snadné se v nich vyznat

07.12.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poradna: Pozor na poplatky fondů. Není snadné se v nich vyznat

Investování není zadarmo.

Stejně tak jako u každého finančního produktu, i při investování do podílových fondů se setkáte s poplatky. Ty přitom nemusí být vůbec zanedbatelné.

Pokud patříte mezi ty šťastnější a daří se vám každý měsíc spořit, případně už peníze máte naspořené, lámete si možná hlavu, co s nimi provést. Pokud své úspory necháte na běžném účtu, pak vám je pomalu každý měsíc, každý rok užírá inflace – zůstávají stále stejné, jen si za ně koupíte méně, protože dlouhodobě roste cenová hladina – rostou jak mzdy, tak ceny. A to nejen máslo, ale také nemovitosti, služby, energie, nájmy, prostě skoro všechno. Pokud chcete své peníze před inflací ochránit, můžete si je vložit na termínovaný vklad nebo na spořicí účet. Tato ochrana ale bude opravdu slabá. V současné době tyto finanční produkty nevynášejí ani jedno procento, a tak pouze zmírňují dopad inflace.

Podílové fondy přinášejí výnos i riziko

Co vám tedy zbývá? Podílové fondy jsou jednou z možných alternativ k účtům u bank. Jak si je vybrat? Obecně platí základní pravidlo: nemůžete mít vysoký výnos bez podstoupení rizika.

Aktuálně jsou na trhu běžné tři základní druhy fondů – fondy peněžního trhu, dluhopisové a akciové. Stejně bychom je mohli seřadit také od nejnižšího výnosu a rizika k těm nejvýkonnějším, ale zároveň také k nejrizikovějším.

Fondy peněžního trhu vám opravdu moc nevydělají. Jejich riziko je malé, zároveň však přinášejí výnos blízký termínovaným vkladům nebo spořicím účtům. Jejich poplatky jsou také minimální. Dluhopisové fondy vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a jejich postupnému růstu v posledních letech také příliš nevydělávají. Přesto představují z dlouhodobějšího hlediska zlatou střední cestu mezi rizikem a výnosem. Samostatnou kapitolou jsou fondy akciové. Ty mohou nést vysoký výnos, ale zároveň u nich může dojít také k velkému poklesu hodnoty. Spousta lidí proto sahá po fondech smíšených či vyvážených, které kombinují jistotu a nízké kolísání hodnoty u dluhopisů a potenciál vysokého výnosu u akcií.

Poplatky fondů se hodně liší

Podobné jako s rizikem a výnosem je to s poplatky. Čím vyšší riziko a možný výnos, tím vyšší poplatky. Nejčastěji se u podílových fondů setkáváme se vstupním poplatkem. Ten se pohybuje u akciových fondů v rozmezí 3–5 %, u dluhopisových 1–3 % a u fondů peněžního trhu je to poplatek do jednoho procenta.

To ale není vše. Ještě platíte investiční společnosti poplatek za správu (management fee). Zde opět platí, že čím agresivnější fond, tím vyšší poplatek za správu. Obecně se u akciových fondů tento poplatek pohybuje mezi jedním a dvěma procenty z celkového objemu investice. U dluhopisových fondů jsou tyto poplatky nižší. Důležité je také to, že tento poplatek už je započten do celkové výkonnosti fondu. To znamená, že pokud se zpětně podíváte na to, jak se fondu dařilo, poplatek za správu už je v historii výkonnosti fondu započten.

Velmi ojediněle se setkáte také s výstupním poplatkem, který je účtován podle toho, kdy budete chtít své peníze nazpět. V prvních letech investování to můžou být jednotky procent a postupně se tento poplatek snižuje.

Čtěte prospekt fondu

Že se v tom nedá vyznat? Věřte, že všechny tyto poplatky má každý fond uvedené ve svém prospektu. Zároveň je zde uvedeno i takzvané TER (Total Expense Ratio), tedy celkové poplatkové zatížení fondu. V Česku se tento ukazatel schovává pod chybně přeloženým „poplatkem za správu“. I když v tomto ukazateli nejsou započítány úplně všechny náklady fondu, dá se považovat za relevantní pro srovnání různých fondů. Určitě ale fond nevybírejte jen podle tohoto ukazatele. Ten by vám měl spíše napovědět, jak drahé investování je.

Celkově je investování obzvláště do akcií a dluhopisů velmi složité a určitě byste se do něj neměli pouštět bez předešlých zkušeností. A pokud na to nemáte čas, konzultujte věc s odborníkem. Ten by jistě měl vědět, jaké poplatky daný fond skrývá a jestli je pro vaše úspory vhodný, či nikoli. Každopádně se jedná o nástroj, který zažívá v posledních letech boom, a to nejen díky transparentním a předem známým poplatkům, ale také díky tomu, že pokud splníte podmínku tříletého časového testu, nedaní se vám výnos. Tahle výhoda je jedinečná pouze u investování do otevřených podílových fondů.

Petr Nádvorník, oblastní ředitel, OVB Allfinanz

Petr Nádvorník o sobě

Jsem čerstvý třicátník, svobodný a bezdětný olomoucký patriot, který vystudoval VŠE v Praze, obor mezinárodní obchod. Tam jsem se dostal k práci finančního poradce, když jsem hledal přivýdělek ke studiu, protože jsem nechtěl dělat nějaké manuální brigády, kterých jsem si užíval o prázdninách. Hledal jsem něco, co bude souviset s ekonomií, matematikou a jednáním s lidmi. Po přesně deseti letech ve finančním poradenství musím říct, že se z přivýdělku ke škole stalo super podnikání, které mě neustále posouvá kupředu, nutí mě na sobě pracovat a díky němuž můžu pomáhat klientům, lidem ve firmě, sobě a svému okolí plnit si na denní bázi své životní cíle a sny. Dnes vedu tým čtyřiceti lidí, v kancelářích v Olomouci a v Praze, v roce 2018 plánujeme otevřít kanceláře v Krnově, Šternberku a Novém Jičíně. Odmalička jsem zanícený sportovec, takže neodmítnu pozvání na tenis nebo badminton. Jelikož jsem pořád aktivní fotbalový brankář, i když už jen v „pralesní lize“, tak mými vzory byli, krom rodičů a nejbližšího okolí, hlavně sportovci, kteří něco dokázali a posunuli hranice svého oboru. To samé platí i u podnikatelských vzorů. Rád relaxuju v sauně, u dobrého jídla, které i rád uvařím, při cestování, u dobré knížky, například o osobním rozvoji, nebo ve společnosti rodiny, kamarádů a kolegů.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.