Aktuálně:

Státy EU čeká v pondělí bitva o unijní agentury z Británie

17.11.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Státy EU čeká v pondělí bitva o unijní agentury z Británie

Tajným hlasováním členských zemí Evropské unie vyvrcholí v pondělí vpodvečer v Bruselu týdny intenzivního lobbování a uzavírání dohod o podpoře.

Státy bloku totiž rozhodnou o tom, kam se kvůli brexitu přestěhují dvě unijní agentury, které zatím sídlí v Londýně. Hlavní bitva se čeká o nové sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), kde mezi favority patří Bratislava. Praha má zájem o menší Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

„Je to velmi náročné, ale mohu říct, že jsme udělali vše pro to, abychom přišli s dobrou nabídkou a zároveň získali co nejširší podporu členských zemí,“ řekl ČTK slovenský velvyslanec při EU Peter Javorčík. Bratislava patří, také vzhledem k tomu, že na Slovensku zatím není žádná unijní agentura, mezi favority hlasování o EMA, společně s italským Milánem.

Agentura pro léčiva je z dvojice větší, má asi 900 zaměstnanců, zatímco bankovní orgán jen přibližně 190. Pro hostitelské město by její přítomnost měla znamenat nejen příchod firem, které s EMA pracují, ale také třeba výrazný nárůst návštěvníků, a tím například i daleko vyšší počet rezervací hotelového ubytování.

Slovensko může jednoznačně počítat s podporou České republiky, dohodli se na tom premiéři obou zemí. Naopak Slováci budou hlasovat pro to, aby EBA byl přesunut do Prahy.

Velmi pravděpodobné ovšem je, že pokud bude rozhodnuto o tom, že jedna z agentur najde nové sídlo v zemi ze středu či východu unie, bude se druhá stěhovat do některého západoevropského státu. Na to, které město zvítězí, dokonce sázkové kanceláře vypsaly kurzy. Je z nich patrné, že Bratislava s kurzem 5:1 patří mezi favority, u Prahy byl v pondělí kurz 16:1.

„Kdyby šla EMA do velké západní země – Itálie, Německa, Francie – tak naše šance poměrně stoupají, protože geografická vyváženost je principem Evropy,“ upozornil v rozhovoru pro ČTK zmocněnec české vlády pro přesun agentury EBA Karel Dobeš. Kromě deklarované vzájemné podpory s Bratislavou má Česko podle něj uzavřené také některé další dohody, o nichž však zmocněnec před hlasováním mluvit nechtěl.

Státy se v minulých týdnech snažily své nabídky prezentovat nejrůznějším způsobem. Města a možnosti, týkající se například zabezpečení zaměstnanců agentur a jejich rodin, země představovaly nejen diplomatům, ale také novinářům a podobně.

O úřad pro léčiva má zájem 19 měst, kromě Bratislavy a Milána například Lille, Amsterodam, Dublin, Helsinky či Brusel. Praha soutěží o bankovní orgán se sedmi dalšími městy, mezi kterými nechybí Frankfurt, Paříž nebo Lucemburk. Evropská komise na konci září předložila členským zemím své srovnání nabídek, aniž by ale stanovovala nějaké konkrétní pořadí.

Státy se v pondělí dostanou k hlasování až poté, co proberou přípravu unijního summitu a stav vyjednávání s Británii o brexitu. Za ČR se schůzek zúčastní státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Podle diplomatů, kteří jsou s přípravou hlasování obeznámeni, dostane každá země seznam kandidátských měst a mezi ně rozdělí tři, dva a jeden bod; lze přitom hlasovat pro „své“ město. Pokud některý kandidát získá po třech bodech od 14 zemí, tedy nadpoloviční počet prvních preferenčních míst, stane se vítězem už v prvním kole. Pokud ne, rozhodne kolo druhé, v němž vyhraje město, které bude mít v součtu nejvíce bodů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasovat se bude nejprve o agentuře pro léčivé přípravky a poté o bankovním orgánu.

ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.