Teoreticky známý zdroj energie, který je často považován za nemožné zprovoznit v pozemských podmínkách. Jaderná fúze je totiž energie, která pohání Slunce. Výzkumníci si od této technologie slibují dostatek levné a bezemisní elektřiny. Ovšem samotný výzkum je velmi náročný a především drahý, navíc s nejistým výsledkem.
Pokud se k sobě dostatečně přiblíží jádra atomů, převládne přitažlivá síla jader nad odpudivou elektrickou silou a atomy se sloučí, čímž vyprodukují velké množství energie. Problém je právě v překonání odpudivých sil. Slunce je poháněno touto reakcí díky obrovské gravitační síle, která samozřejmě na Zemi není. Zdá se tedy, že je třeba spolehnout se na vysokou teplotu, mnohem vyšší než na Slunci.
Různé vědecké týmy pracují na podobných projektech. Obvykle se snaží o reakci deuteria a tritia (izotopů vodíku), které jsou zahřáté až do stavu plazmatu. Samozřejmě je velmi obtížné s takovým palivem pracovat. Tradiční způsob je takzvaný tokamak, tedy přístroj ve tvaru donutu, který díky magnetickým silám udržuje plazma. Nyní německá společnost Proxima Fusion přichází s novým nápadem, který je považován za obtížný i na poměry jaderné fúze.
Takzvaný stellarátor také využívá magnety k práci s plazmatem, ale jeho tvar je výrazně složitější, různě pokroucený a otáčející se. Díky svému specifickému tvaru je jeho výroba mnohem náročnější a dražší než u běžnějšího tokamaku. Tento design by měl umožňovat snadnější ovládání plazmatu, proto spoluzakladatel firmy Francesco Sciortino dokonce mluví o „hloupém stroji“. „Stellarátor je věc, kterou je objektivně velmi obtížné navrhnout, objektivně velmi obtížné postavit. Ale pokud to uděláte, je to hloupý stroj… stejně jako mikrovlnná trouba.“ Věří, že pokud se podaří stroj zprovoznit, jeho ovládání by pak mohlo být výrazně snažší než u tokamaku.
Drahá sázka na budoucnost
Pro takto složitý projekt bude potřeba dostatek financí. Proxima Fusion již získala od spolkové země Bavorsko grant ve výši 400 milionů eur (asi 9,7 miliardy korun) a žádá další miliony eur od spolkové vlády, celkové náklady se odhadují na 2 miliardy eur (48,7 miliardy korun). Nejde o jedinou firmu, která se snaží vyrobit provozuschopnou fúzní elektrárnu. Dalším projektem je například program STEP (Spherical Tokamak for Energy Production), který je podporován britskou vládou.
Ryan Ramsey, ředitel pro organizační výkon ve společnosti STEP, má za to, že jaderná fúze je již daleko za hranicí fyzikálního experimentu a domnívá se, že různé přístupy jsou spíše pozitivní zprávou a mohou prozkoumat všechny možné problémy a docházet k různým kompromisům.
Prozatím není jasné, kdy a zda vůbec se tyto masivní investice vrátí, ale pokud technologie jaderné fúze naplní očekávání, mohlo by jít o velký přínos pro energetickou stabilitu Evropy.
Autor: Vojtěch Benda
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
