Paolo Zampolli, zvláštní vyslanec USA pro zahraniční mise, přišel s návrhem, který by ještě před pár lety působil jako nadsázka: nahradit Írán na letošním mistrovství světa ve fotbale Itálií. Nejde však o vtip – a italští politici i sportovní funkcionáři reagovali překvapivě jednotně: odmítavě.
Když i vlastní ministr řekne ne
„Druhá šance pro Itálii na mistrovství světa? To není vhodné; účast se má získat na hřišti,“ prohlásil ministr sportu Andrea Abodi. Jeho slova připomínají princip, který bývá v moderním fotbale stále častěji zpochybňován – důraz na sportovní pravidla.
Itálie prohrála v březnu penaltový rozstřel s Bosnou a Hercegovinou. Čtyřnásobní mistři světa (1934, 1938, 1982, 2006) tak potřetí za sebou nepostoupili na závěrečný turnaj. Naposledy se představili na mistrovství světa v Brazílii v roce 2014.
Zampolliho návrh zazněl v kontextu napjaté situace kolem Íránu, jehož účast na turnaji v Severní Americe čelí kritice kvůli vývoji na Blízkém východě. Íránská ambasáda v Římě reagovala ostře: „Fotbal patří lidem, ne politikům,“ uvedla a obvinila Spojené státy z politizace sportu. Samotný íránský režim přitom čelí kritice za zásahy do sportu, například v souvislosti s případem útočníka Sardara Azmouna.
Italská shoda napříč institucemi
Prezident Italského olympijského výboru Luciano Buonfiglio uvedl, že by účast Itálie za těchto okolností považoval za nepřijatelnou. Ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti zvolil ještě ostřejší formulaci a označil takový krok za nevhodný.
Nejde přitom jen o symboliku. Italský fotbal se nachází v hlubší krizi. Po neúspěchu v kvalifikaci rezignoval prezident fotbalové federace Gabriele Gravina, očekávají se personální změny i na trenérské pozici. Z vedení se stáhl také bývalý brankář Gianluigi Buffon, který zastával funkci ve strukturách národního týmu.
Kvalifikace se získává na hřišti
Zatímco Itálie řeší důsledky vlastního neúspěchu, Česká republika se na mistrovství světa 2026 kvalifikovala. Kontrast je výrazný. Itálie nyní připravuje reformní kroky zaměřené na rozvoj mládeže a změny v tréninkovém systému, jejichž výsledky se ale projeví až v delším horizontu.
Zampolliho návrh ukazuje, jak snadno se může sport dostat pod tlak politických zájmů. Reakce italských představitelů však naznačuje, že sportovní pravidla a legitimita soutěže zůstávají pro část evropského prostředí klíčové. Otázkou zůstává, zda podobné principy obstojí i v budoucnu – zejména v prostředí, kde se sport, politika a ekonomické zájmy stále více prolínají.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
