Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.
Svěřenský fond prý stačí
Petr Dlouhý, šéf SZIF, v únoru oznámil, že po právním posouzení dospěl k závěru: svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky stanovené legislativou. Agentura proto obnovila administraci žádostí od společností ze skupiny Agrofert. Peníze z minulosti? Ty vymáhat nebude – nárokové dotace vyplacené v letech 2017 až 2021 zůstanou tam, kde jsou.
Jenže právě v té době Babiš působil jako premiér a Agrofert byl uložen ve svěřenských fondech. V září 2024 padl první pravomocný rozsudek českého soudu: Babiš si nad firmou zachoval vliv. Evropská komise dospěla ke stejnému závěru. Formální oddělení nestačilo.
Oproti minulosti se situace změnila v prosinci 2025, kdy Babiš oznámil vytvoření nového, údajně nevratného fondu. Podmínkou prezidenta Petra Pavla pro Babišův návrat do premiérského křesla bylo právě oddělení od Agrofertu. Babiš sám tvrdí, že učinil „nevratné kroky jako žádný jiný politik na světě“. Přesto unikající právní dokument naznačil, že vazby nemusí být zcela přetnuty.
Osm projektů končí, zbytek teče dál
SZIF sice obnovil administraci žádostí, ale zároveň zastavil vyplácení osmi nenárokových podpor z Programu rozvoje venkova – celkem 68 milionů korun. Jde o projekty, které nespadají pod automatické nárokové dotace. Ty Agrofert dostane bez problémů. Část peněz teče dál, část se zastavuje.
Agentura slibuje, že právní analýzy, na nichž rozhodnutí stojí, „jednou zveřejní“ – až vyhodnotí smlouvy s jejich autory. Zatím zůstávají pod pokličkou.
Transparency International okamžitě vyrazila do protiútoku. Podle organizace může o střetu zájmů rozhodnout pouze Evropská komise, nikoli česká agentura. Praha prý volí strategii „zdržování a bagatelizace“. Podobně se vyjádřili opoziční politici i soukromí zemědělci, kteří poukazují na nerovné podmínky v soutěži o dotace.
Brusel prověřuje, Praha rozhoduje
Evropská komise začala prověřovat možný střet zájmů Andreje Babiše v únoru – zhruba ve stejné době, kdy SZIF vydal své stanovisko. Komise dosud nerozhodla, zda Praha skutečně podnikla dostatečné kroky k oddělení premiéra od hlavního příjemce evropských fondů. Do té doby zůstává otázka otevřená: může národní agentura předběhnout evropský verdikt?
Převod akcií Agrofertu byl dokončen 20. února se souhlasy tří členských států EU. Od té chvíle může holding opět žádat o podporu a účastnit se veřejných zakázek.
Kdo má právo rozhodnout?
Pojďme se podívat na paradox: agentura podřízená vládě, jejíž premiér je ve hře, rozhodla, že premiér není ve střetu zájmů. Zní to jako začátek vtipu – jenže vtip to není. Jde o miliardy korun z evropských fondů a o důvěru v systém, který má chránit veřejné peníze před zneužitím.
Rozhodnutí SZIF otevírá staronovou kapitolu v příběhu, který se táhne od roku 2017. Tehdy Babiš poprvé vložil Agrofert do svěřenských fondů, aby formálně splnil zákon. Formální splnění ale nestačilo – evropské i české instituce zjistily, že reálný vliv zůstal. Nyní se scénář opakuje s tím rozdílem, že tentokrát jde o „nevratný“ fond. Jenže co znamená nevratný, když právní analýzy zůstávají pod pokličkou a Brusel ještě neřekl své slovo?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
