Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.
Peníze bez úroků, ale s podmínkami
Z celkové částky je 60 miliard určeno na nákup obranného materiálu, zbylých 30 miliard na obecnou rozpočtovou podporu. Pro Ukrajinu je půjčka bezúročná – náklady na úroky pokryje rozpočet EU. Evropská komise navrhla alokovat 45 miliard eur ještě do konce letošního roku.
Půjčka ovšem není bez podmínek. Kyjev musí pokračovat v demokratických reformách, posilovat právní stát a bojovat proti korupci. Peníze ano, ale jen pokud Ukrajina prokáže, že se nevrací k oligarchickým praktikám minulosti. Evropská rada schválila celý balíček už v prosinci 2025, Evropský parlament dal zelenou v únoru 2026. Co tedy trvalo tak dlouho?
Orbánova blokace a její konec
Odpověď zní: Viktor Orbán. Maďarský premiér dlouhodobě komplikoval schválení, přičemž jeho motivace byla zřejmá – ochrana maďarských ekonomických zájmů spojených s Ruskem a snaha vyjednat si výjimky pro dodávky ropy ropovodem Družba. Teprve když Maďarsko a Slovensko získaly záruky ohledně dodávek ruské ropy, cesta se otevřela.
Pikantní detail: Orbán se chystaného summitu EU na Kypru pravděpodobně nezúčastní. Maďarsko nebude zastupovat ani nový premiér Péter Magyar, který oficiálně nastoupí až začátkem května. Magyar už ale dal najevo, že jeho vláda nebude bránit unijní pomoci Ukrajině – Budapešť sice zůstane mimo program záruk, ale kolektivní dohodu vetovat nebude. Oproti Orbánově éře jde o výrazný posun.
Signál síly, nebo pozdní probuzení?
Devadesát miliard eur je impozantní číslo. Pro srovnání: celý český státní rozpočet na rok 2026 se pohybuje kolem dvou bilionů korun, tedy zhruba 80 miliard eur. Evropská unie tedy Ukrajině půjčuje víc, než činí roční výdaje středně velké evropské země. Jde o bezprecedentní finanční injekci do země, která čelí nejkrvavějšímu konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
A není to příliš pozdě? Ruská invaze začala v únoru 2022, tedy před více než čtyřmi lety. Boje pokračují, infrastruktura je zničená, ztráty na obou stranách obrovské. Evropa sice prokázala solidaritu, ale tempo jejího rozhodování připomíná spíš tanker než rychlý člun.
Co z toho plyne?
Schválení půjčky je politický signál: Evropa stojí při Ukrajině. Zároveň je to připomínka, jak křehká je unijní jednota. Stačí jeden Orbán – nebo jeden spor o ropu – a celý mechanismus se zasekne. Česká republika se mimochodem rozhodla nepodílet se na zárukách za půjčku, což je zajímavý postoj pro zemi, která se jinak profiluje jako jeden z nejhlasitějších zastánců Ukrajiny.
Přinejmenším jedna věc je jistá: Ukrajina peníze potřebuje. Otázka je, jestli Evropa dokáže udržet tempo – a jestli dokáže přesvědčit Kyjev i vlastní občany, že investice do obrany Ukrajiny je investicí do bezpečnosti celého kontinentu. Devadesát miliard je hodně peněz. Ale v geopolitice nejde jen o čísla – jde o načasování, důvěryhodnost a schopnost jednat. A v tom má Evropa stále co dohánět.
Zdroj info: UNITED24 Media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
