Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina hodlá do dvanácti měsíců vyvinout vlastní systém protibalistické obrany. Poprvé k tomuto záměru připojil konkrétní časový horizont. Jde o snahu snížit závislost na amerických systémech Patriot, jejichž zásoby se tenčí a jejichž interceptory jsou kvůli napětí na Blízkém východě žádané po celém světě. Je to reálné, nebo jde spíš politický signál?
Patrioty docházejí, Kyjev hledá alternativu
Systém Patriot dodaly Spojené státy Ukrajině na jaře 2023 a zůstává jediným nástrojem v ukrajinském arzenálu schopným čelit ruským balistickým raketám typu Iskander-M nebo Kinžal. Problém je v tom, že zásoby interceptorů klesly na kritickou úroveň. Globální poptávka po těchto střelách vzrostla a část zásob původně určených pro Kyjev se přesměrovala jinam.
Zelenskyj opakovaně vyzýval partnery, aby plnili své sliby o dodávkách včas. „Je důležité plnit každý slib pomoci Ukrajině včas,“ zdůrazňoval. Ukrajina čelí intenzivním útokům a nemůže si dovolit spoléhat jen na jeden typ systému, navíc závislý na dodávkách zvenčí. Proto Kyjev tlačí na domácí výrobu.
Evropský systém s ukrajinským podpisem
Zelenskyj v televizním vystoupení řekl: „Myslím si, že bychom měli mít evropský protibalistický raketový obranný systém. Vedeme jednání s několika zeměmi a na projektu už pracujeme.“ Dodal, že cílem je postavit vlastní systém do roka. Uznal, že jde o výzvu, ale označil to za „realistické“ – hlavní překážkou je prý přístup ke klíčovým komponentům.
Jednou z možností je upgrade francouzsko-italského systému SAMP/T, který Ukrajina už používá. V březnu Zelenskyj oznámil, že nový SAMP/T dodaný Francií bude letos testován proti balistickým raketám. Jde o evoluci stávající technologie, nikoli o vývoj od nuly.
Paralelně ukrajinské obranné firmy pracují na domácích alternativách. Některé z nich vyvíjejí nízkonákladové systémy, které by mohly doplnit západní technologie. Například firma vyrábějící střelu Flamingo se zaměřuje také na nové ukrajinské balistické rakety – technologii, kterou Kyjev dosud nedokázal vyrábět ve velkém měřítku.
Od jaderné mocnosti k obranné soběstačnosti
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Ukrajina stala třetí největší jadernou mocností světa. V roce 1994 se jí vzdala výměnou za bezpečnostní záruky od USA, Británie a Ruska – v takzvaném Budapešťském memorandu. Rusko tyto závazky porušilo v roce 2014 anexí Krymu a agresí na východě země.
Dnes Ukrajina staví obranný průmysl znovu, tentokrát bez jaderných zbraní, ale s důrazem na moderní technologie. Kromě protiraketových systémů rozvíjí výrobu dronů – více než 200 firem se věnuje jejich vývoji, některé z nich získávají schopnost dálkového ovládání ze vzdálenosti tisíců kilometrů.
Ukrajina také úspěšně nasadila systém elektronického boje Lima, který neutralizoval desítky ruských raket Kinžal. To ukazuje, že Kyjev kombinuje různé vrstvy obrany – od elektroniky po kinetické zásahy.
Rok je málo, ale tlak je obrovský
Vyvinout protibalistický systém za dvanáct měsíců je extrémně náročné. Západní země na tom pracují roky, někdy desetiletí. Zelenskyj ale mluví spíš o dokončení a integraci existujících technologií než o vývoji od nuly. Upgrade SAMP/T, spolupráce s evropskými partnery, domácí komponenty – to všechno může urychlit proces.
Zároveň jde o politický signál. Kyjev chce ukázat partnerům i vlastním občanům, že nehází ručník do ringu a že dokáže být soběstačnější. A Rusku? Že čas nehraje jen v jeho prospěch.
Zdroj info: Kyiv Independent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
