Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.
Když se čísla přestanou sčítat
Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské zpravodajské služby, to formuloval jasně: Rusko má systémový problém. „Není to udržitelný růstový model – vyrábět materiál pro válku, který je pak zničen na bojišti,“ řekl pro Financial Times.
Federální rozpočtový deficit dosáhl v prvních třech měsících roku 4,58 bilionu rublů – víc, než Moskva plánovala utratit za celý rok. Na „národní obranu“ je vyčleněno rekordních 12,93 bilionu rublů, tedy 30 procent celého státního rozpočtu. To je nejvíc od dob Sovětského svazu.
Ruská ekonomika se v prvních dvou měsících roku smrštila o 1,8 procenta. Inflace oficiálně stojí na necelých šesti procentech, ale švédská rozvědka odhaduje, že reálná čísla se blíží spíš patnácti procentům – tedy úrovni klíčové úrokové sazby centrální banky.
Ropný poker s nejistým koncem
Rusko historicky žije z ropy a plynu. Ještě v roce 2022 tvořily příjmy z těchto surovin až 40 procent federálního rozpočtu. V roce 2025 to bylo stále 23 procent. Problém je, že ceny ropy jsou vrtkavé a Moskva nad nimi nemá kontrolu.
Březnový nárůst na 94,5 dolaru za barel přinesl dočasnou úlevu – díky napětí na Blízkém východě mohlo Rusko inkasovat až 150 milionů dolarů denně navíc. Ale stačí to? Nilsson říká, že ne. Aby se Kreml dostal z červených čísel, potřebuje cenu nad stem dolarů držet nejméně rok.
Téměř polovina ruské ropy se dnes přepravuje „stínovými“ tankery pod sankcemi. Tento šedý obchod sice funguje, ale je zranitelný. Rozpočet na rok 2025 počítal s průměrnou cenou 69,70 dolaru za barel, realita přinesla 56 dolarů – a v prosinci dokonce propad na 34,52 dolaru.
Válečná ekonomika bez budoucnosti
Ruská ekonomika dnes roste jen díky válce. Výroba dronů, raket a munice táhne statistiky nahoru, ale mimo tyto sektory je situace tristní. Podle švédských zpravodajců velká část vojenského průmyslu funguje se ztrátou, drží se jen díky státním půjčkám a trpí korupcí.
„Pokud jste vytvořili systém jako Putin, možná ani nevíte, jak špatná ekonomická situace doopravdy je,“ poznamenal Nilsson. „Ale i s falešnými informacemi, které dostává, se nakonec před realitou neschová.“
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina varovala, že vnější podmínky pro export i import se dál zhoršují. Rusko podle švédské rozvědky čelí volbě mezi pomalým úpadkem nebo náhlým finančním šokem.
Evropští představitelé volají po tvrdších sankcích a větší podpoře Ukrajiny. Nilsson zdůrazňuje, že ekonomické problémy sice nezmění Putinovy strategické cíle, ale ovlivní, jak je bude moci prosazovat.
Rusko má podle odhadů dost prostředků na pokračování války ještě v roce 2026. Vážnější potíže by mohly přijít od poloviny roku 2027. Otázka zní: Vydrží Kreml ekonomicky déle než Západ politicky? A co když se cena ropy nevrátí na vysněnou stovku? Možná právě proto Moskva tlačí na diplomatická jednání – ne jako cestu k míru, ale jako způsob, jak získat čas.
Zdroj info: United24 Media, Financial Times
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
