Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou“ ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh“ – a čas do kolapsu se krátí.
Čísla, která nelžou – pokud je někdo nepřekrucuje
Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské rozvědky, to v rozhovoru pro Financial Times formuloval jasně: Rusko manipuluje ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho hospodářství odolalo sankcím a masivním vojenským výdajům. Realita je podle Stockholmu podstatně drsnější.
Švédská rozvědka odhaduje, že skutečná inflace odpovídá spíše úrovni implikované klíčovou úrokovou sazbou 15 % než oficiálně hlášeným necelým šesti procentům. Rozpočtový deficit? Ten je podle Švédů o 30 miliard dolarů vyšší, než Moskva přiznává.
Ruská ekonomika v lednu a únoru letošního roku klesla o 1,8 procenta. Po růstu o 4,9 procenta v roce 2024 a pouhém jednom procentu v roce 2025 se hospodářství dostalo do červených čísel. Federální rozpočtový deficit v prvním čtvrtletí dosáhl 4,6 bilionu rublů – což je o pětinu více, než byl plán na celý rok. Příjmy z ropy a plynu přitom klesly meziročně o 45 procent.
Ropa jako záchranný kruh – nebo past?
Nilsson upozorňuje, že Rusko by potřebovalo cenu ropy Urals nad 100 dolarů za barel po celý rok, aby pokrylo rozpočtový deficit. Válka USA a Izraele proti Íránu sice krátkodobě zvedla ceny ropy, což Moskvě pomohlo – příjmy z hlavní ropné daně se v dubnu mají zdvojnásobit na devět miliard dolarů. Tento efekt ale znovu rozjíždí inflaci, kterou se centrální banka marně snaží zkrotit.
Kreml reaguje na prohlubující se deficit zvyšováním daní. Korporátní daň vzrostla z 20 na 25 procent, DPH z 20 na 22 procent. Když ekonomika stagnuje a civilní sektory trpí kvůli přesunu zdrojů do vojenské výroby, vyšší daně jen prohlubují strukturální problémy.
Dva scénáře, jeden výsledek
„Ruská ekonomika může vstoupit jen do jednoho ze dvou scénářů: dlouhodobý pokles nebo šok. Tak či onak pokračuje na sestupné dráze k finanční katastrofě,“ říká Nilsson
Vladimir Putin sám dvakrát v dubnu upozornil na slabý ekonomický výkon a vyzval vládu k opatřením na oživení růstu. Oficiální prognózy pro letošek se pohybují mezi nulou a jedním procentem růstu HDP – což je v kontextu válečné ekonomiky a masivních výdajů na zbrojení alarmující číslo.
Ruská ekonomika prochází transformací z mobilizační do vyčerpávací fáze. Zahraniční dluh dosáhl nejvyšší úrovně za dvacet let. Centrální banka drží úrokové sazby na 16 %, aby zkrotila inflaci, ale tím dusí investice a spotřebu.
Stockholm věří, že Moskva „žije na dluh“. Kreml může přepočítávat deficit, jak chce. Realita si ale nakonec vyžádá své.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
