Aktuálně:

Evropa se vyprazdňuje. Do konce století zmizí 53 milionů lidí

18.04.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Evropa se vyprazdňuje. Do konce století zmizí 53 milionů lidí

Nová demografická projekce nepřináší dobré zprávy. Počet obyvatel Evropské unie se v budoucnu propadne o více než desetinu. Z mapy Unie zmizí ekvivalent populace Španělska a Portugalska dohromady. Není to vymyšlený scénář. Je to matematika. Základem je současný vývoj plodnosti, úmrtnosti a migrace.

Ještě pár let poroste, pak už jen dolů

Demografický kolaps nenastane ze dne na den. Populace unie má podle odhadů ještě mírně vzrůst. Dosáhne historického maxima. Pak však začne klesat. Pomalu, ale vytrvale. Příčina? Míra plodnosti se dramaticky propadla. Nachází se hluboko pod hranicí potřebnou k prosté reprodukci populace. Tento směr pokračuje dolů.

Česko na tom není o nic lépe. Průměrná porodnost u nás dlouhodobě klesá. Očekává se další tvrdý propad. Toto číslo by nemělo znepokojit jen demografy. Trápit by mělo i ekonomy a politiky.

Francie volá po „demografickém zbrojení“

Situace je natolik vážná, že i tradiční evropské velmoci bijí na poplach. Ve Francii poprvé od konce druhé světové války převýšil počet úmrtí počet narozených dětí. Prezident Emmanuel Macron reagoval výzvou k „demografickému zbrojení“. Plánuje rozšířit služby reprodukčního zdraví. Chce zvýšit podporu rodin s dětmi. Otázka zní jasně. Není už pozdě?

Problém představuje více faktorů. Nerodí se jen méně dětí. Ženy navíc odkládají mateřství do vyššího věku. To snižuje šanci na početí a zvyšuje zdravotní rizika. Zároveň roste podíl lidí nad osmdesát let. Jejich počet se v budoucnu téměř zdvojnásobí. Průměrný věk v EU se výrazně zvýší. Evropa šedivěla vždycky. Teď však stárnutí nabírá nevídané tempo.

Migrace nestačí, navíc se zavírají dveře

Úbytek obyvatel pomáhala v nedávné době vyvažovat migrace. Ale ani ta nedokáže plně nahradit klesající porodnost. Politický vítr se navíc otočil. Německý kancléř Friedrich Merz například navrhl masivní návrat syrských uprchlíků zpět do vlasti. Podobné návrhy zaznívají i jinde. Evropa se ocitá v pasti. Potřebuje lidi, ale nechce je přijímat zvenčí.

Co z toho plyne? Nic hezkého. Méně pracujících, více důchodců. Rostoucí tlak na penzijní systémy a zdravotnictví. Střední a východní Evropa čelí navíc „dvojí demografické ráně“. Jde o kombinaci nízkého přirozeného přírůstku a odlivu mladých lidí na Západ. Česko v tom není výjimkou.

Otázka, na kterou nikdo nemá odpověď

Lze tento vývoj zvrátit? Francie to zkouší štědrou rodinnou politikou. Skandinávské země investují do péče o děti. Maďarsko láká na půjčky pro mladé páry. Zatím bez výrazného úspěchu. Příčiny jsou patrně hlubší. Ekonomická nejistota, změna životního stylu, krize bydlení a klimatické obavy. 

Jedna věc je jistá. Evropa budoucnosti bude vypadat zcela jinak než dnes. Bude starší, menší a pravděpodobně chudší. Budeme muset najít odpověď na zásadní otázku. Jak udržet fungující společnost s ubývajícími lidmi? Čas tiká. Demografické hodiny se zastavit nedají.

Zdroj info: TASR

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?