Až se v Paříži sejdou desítky zemí, aby hledaly řešení pro blokovaný Hormuzský průliv, bude na stole jedna nepříjemná pravda: Evropa nemá dost lodí. Moritz Brake, bezpečnostní expert a poradce německé vlády, to říká přímo – Francie, Německo a Británie by musely nasadit celé své námořnictvo, aby dosáhly podobného potenciálu jako americká flotila v oblasti. A i to by bylo jen přiblížení.
Každá loď potřebuje další
Kancléř Friedrich Merz přijíždí s konkrétní nabídkou: minolovky, zásobovací loď, letecký průzkum. Zní to rozumně, dokud si neuvědomíme, co to v praxi znamená. Brake upozorňuje, že minolovky by samy potřebovaly ochranu válečných lodí před íránskými útoky. Každá loď tak vyžaduje další lodě – a ty zase další podporu. Logistický řetězec se rychle stává téměř nekonečným.
Když se zastaví dvacet procent ropy
Od 28. února, kdy Írán uzavřel průliv po koordinovaných útocích USA a Izraele, se zastavilo přibližně dvacet procent světových dodávek ropy. Denně. Brake mluví o něčem, co zní téměř apokalypticky: logika námořní dopravy se musí změnit.
Obchodní lodě potřebují jistotu, že na ně nikdo nebude útočit. Pokud má nákladní doprava fungovat i za válečných podmínek, musí ji převzít námořnictvo a stát musí nést odpovědnost. Kapitáni civilních lodí mají chránit životy posádek, ne riskovat průjezd válečnou zónou.
A pak přichází srovnání, které zarazí. Za druhé světové války byla na některých trasách míra ztrát obchodních lodí až dvě třetiny. Pouze třetina dorazila do cíle. Ale právě ty lodě, které dorazily, rozhodly o výsledku války.
Opatrnost místo eskalace
Německo má jasno: žádné nasazení během bojových operací. Bundeswehr půjde do akce až po ukončení bojů a splnění dalších podmínek. Je to opatrný postoj, ale realistický. Brake formuluje dilema ostře: peníze problém nevyřeší. Za peníze si lidské životy nekoupíte – a už vůbec je nevrátíte zpět.
Evropa už v oblasti operuje – mise EMASoH běží od ledna 2020, operace EUNAVFOR Aspides byla spuštěna v únoru 2024 a její mandát byl nedávno prodloužen do února 2027. Tyto mise jsou však primárně defenzivní. Chrání lodě, na nikoho neútočí.
Debata o rozšíření mandátu operace Aspides pro aktivní zásahy v Hormuzském průlivu naráží na odpor členských států. Chybí politická vůle, jak to diplomaticky vyjádřil jeden z představitelů. Přitom Írán drží průliv uzavřený, USA zavedly námořní blokádu íránských přístavů a situace zůstává vysoce nestabilní.
Tepna globální ekonomiky
Hormuzský průliv není jen úzká mořská cesta mezi Perským a Ománským zálivem. Je to tepna globální ekonomiky. A když se ucpe, bolí to všude – včetně České republiky, která pociťuje dopady energetické krize stejně jako zbytek Evropy.
Brake má pravdu v jednom: průliv nelze spolehlivě otevřít pouze silou – ani rychle, ani levně. A už vůbec ne bez nepřijatelného rizika eskalace. Evropské státy mohou nabídnout minolovky a průzkum. Mohou vyslat lodě. Ale nemohou změnit základní matematiku – nemají dost plavidel, aby nahradily americkou přítomnost. A nemají dost vůle riskovat životy civilních posádek v aktivní válečné zóně.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
