Aktuálně:

Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí

Ursula von der Leyenová poděkovala zemím Perského zálivu za pomoc Ukrajině. Přitom ještě nedávno šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdila, že od těchto států žádnou podporu nevidí. Co se změnilo? A proč Evropa najednou oceňuje roli hráčů, kteří si pečlivě udržují neutrální pozici?

Diplomatická roztržka, která se rychle zacelila

Když Kaja Kallasová v březnu prohlásila„nevidíme, že aby nám země Perského zálivu opravdu pomáhaly“. V Bruselu i v regionu to vyvolalo rozruch. Jenže realita je složitější. Spojené arabské emiráty zprostředkovaly dvanáct kol výměn válečných zajatců – celkem přes 4 300 lidí. Saúdská Arábie hostila mírová jednání. Katar pomohl znovu sjednotit 107 dětí s rodinami. To není málo.

Von der Leyenová teď diplomaticky napravuje, co Kallasová možná zbytečně poškodila. Ve čtvrtek se sešla s generálním tajemníkem Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC) Džásimem Muhammadem al-Budajwím a zdůraznila, že „bezpečnost v Perském zálivu a v Evropě je úzce propojená“. Evropa vysílá jasný signál: potřebujeme vás stejně jako vy nás.

Neutralita jako strategická výhoda

Země GCC – tedy Saúdská Arábie, SAE, Katar, Kuvajt, Bahrajn a Omán – si ve válce na Ukrajině udržují pozici, která jim umožňuje mluvit s oběma stranami. Neposílají zbraně, neodsuzují Rusko na mezinárodních fórech, ale zároveň poskytují humanitární pomoc a nabízejí mediaci. Pro Kyjev i Moskvu jsou proto důvěryhodnými prostředníky.

Proč to dělají? Energetická diplomacie hraje svou roli – jako producenti ropy a plynu mají zájem na stabilitě globálních trhů, kde Rusko zůstává klíčovým hráčem. Nechtějí si znepřátelit ani Západ, ani Moskvu, což je geopoliticky pragmatické. A pak je tu rostoucí ambice etablovat se jako významní hráči v mezinárodní diplomacii, kteří dokážou to, co ostatní ne.

Co z toho má Evropa?

Evropské unii vyhovuje, že někdo dokáže mluvit s Ruskem, aniž by to působilo jako ústupek. Výměny zajatců, humanitární koridory či případné budoucí mírové rozhovory – to vše vyžaduje kanály, které Brusel sám nemá. A země Perského zálivu je mají.

Von der Leyenová ve svém vyjádření připomněla, že GCC čelí „nevyprovokovaným útokům ze strany Íránu“. Evropa nabízí solidaritu výměnou za podporu v ukrajinské otázce – obě strany mají co nabídnout a obě vědí, že si to nemohou dovolit pokazit.

Letos má proběhnout summit EU–GCC, který má vztahy dále prohloubit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v březnu podepsal desetileté strategické dohody v oblasti obrany se Saúdskou Arábií, Katarem i SAE. Evropa si nemůže dovolit zůstat pozadu.

Pragmatismus místo ideologie

Von der Leyenová svým gestem ukazuje, že v geopolitice není prostor pro sentiment. Pokud země Perského zálivu dokážou pomoci – byť nepřímo a z vlastního zájmu – Brusel to ocení. A možná právě tato pragmatická diplomacie je to, co Evropa v současné situaci potřebuje více než morální apely.

Otázkou zůstává, jak dlouho vydrží tento křehký konsenzus. A zda si Unie dokáže udržet důvěru partnerů, kteří pečlivě váží každé slovo – a pamatují si každou kritiku.

Zdroj info: TASR

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.