Zatímco Evropa spala, nad Kyjevem, Dniprem, Oděsou a Charkovem se rozsvítila obloha. Ne od svítání, ale od explozí desítek balistických raket a stovek dronů. Rusko znovu ukázalo, že když mu chybějí vojenské úspěchy na frontě, sahá po osvědčené taktice: terorizovat civilisty.
Předseda Evropské rady António Costa nešetřil rozhořčenými slovy – útok označil za „ohavný“ a obvinil Moskvu z cílených úderů na záchranáře. Evropská unie opět slibuje podporu. Stačí to?
Čísla, která mluví za vše
Dvě vlny kombinovaných útoků. Celkem 44 raket a téměř 700 dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana sice zneškodnila 31 raket a 636 dronů – úspěšnost 80 % u řízených střel a 90 % u dronů je impozantní – ale i tak včera zemřelo nejméně 16 lidí. Každé procento, které projde, znamená zničené domovy, mrtvé a zraněné.
Ruská strategie je zřejmá: když agresivní válka selhává, jak to formuloval Costa, přichází na řadu teror. Cílené údery na civilní infrastrukturu, energetické sítě i obytné čtvrti. Obnova plné elektrické a topné kapacity by podle odhadů trvala roky. Moskva nesází na rychlé vojenské vítězství, ale na vyčerpání protivníka i jeho spojenců.
Evropa mezi slovy a činy
António Costa ve svém vyjádření zdůraznil potřebu ukončit „válku teroru“ a dosáhnout míru. Zní to vznešeně. Problém je, že Rusko porušuje mezinárodní právo od 24. února 2022, kdy rozpoutalo největší konflikt v Evropě od druhé světové války. A zatímco EU slibuje „zvyšovat tlak“ a „pokračovat v podpoře“, realita je složitější.
Evropská unie poskytla Ukrajině v roce 2022 finanční pomoc ve výši 11,6 miliardy eur. V následujících letech přidala další desítky miliard včetně bezúročného úvěru ve výši 90 miliard eur. Obrovská suma. Přesto se konflikt nachází ve fázi opotřebovávací války s patovou situací na frontové linii.
Válka přispěla k růstu cen energií i inflace. To dopadá na evropské občany. Politické neshody mezi členskými státy EU ohledně rozsahu a formy podpory jsou realitou, kterou nelze přehlédnout. Některé země tlačí na tvrdší postup, jiné volají po diplomatickém řešení. Jednota, o níž se tolik mluví, má viditelné trhliny.
Je čas na straně Moskvy?
Ruské útoky pokračují s vysokou intenzitou. Ukrajinská protivzdušná obrana funguje, ale není neprůstřelná. Evropská podpora je masivní, ale válka trvá už přes čtyři roky. Únava je patrná na obou stranách – vojenské i civilní.
Moskva vsadila na dlouhou hru: vyčerpat Ukrajinu, rozdělit Evropu a otestovat odhodlání Západu. A zatím to funguje lépe, než by si mnozí přáli. Rusko nemá důvod válku ukončit, dokud bude věřit, že čas hraje v jeho prospěch.
Zatímco EU slibuje další podporu, otázka zní: jak dlouho vydrží evropská jednota, když účty za energie rostou a trpělivost voličů klesá? Jak přesně vypadá „spravedlivý a trvalý mír“ v situaci, kdy jedna strana systematicky útočí na civilisty?
A je vůbec možné dosáhnout takového míru bez jasného vítězství jedné ze stran? Nebo se jen chystáme na další kolo slibů a prohlášení, zatímco nad Kyjevem budou znovu zářit exploze?
Zdroj info: TASR
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
