Aktuálně:

Válka nezastavila jaderný program Íránu. Jen ho zpomalila

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Válka nezastavila jaderný program Íránu. Jen ho zpomalila

Americké a izraelské nálety zasadily Teheránu tvrdou ránu. Klíčová otázka ale zůstává: kde je zbytek vysoce obohaceného uranu? Experti varují – škody jsou vážné, program však rozhodně není mrtvý.

Válka, která měla vše vyřešit

Když Donald Trump v únoru letošního roku zahájil válku proti Íránu, jedním z hlavních argumentů bylo zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Po pěti týdnech intenzivního bombardování se zdá, že cíl byl splněn jen částečně. Íránský jaderný program dostal tvrdou ránu. Smrtelná však nebyla.

„Írán už není jadernou velmocí,“ konstatuje izraelský diplomat, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj byly zničeny nejen klíčové objekty, ale i cenné know-how. Při náletech zahynuli vědci, byly zasaženy univerzity s výzkumnými centry. Přesto zůstává podstatná část íránských jaderných kapacit nedotčena.

Kde je zbytek uranu?

Před válkou měl Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) přibližně 440 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent. To je výrazně více, než je potřeba pro provoz jaderných elektráren – a nebezpečně blízko 90 procentům nutným pro výrobu bomby.

A právě tady je háček: americkým a izraelským silám se nepodařilo materiál zajistit. Spencer Faragasso z washingtonského Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost odhaduje, že minimálně 220 kilogramů vysoce obohaceného uranu je stále ukryto v podzemních tunelech u Isfahánu. „Druhá polovina je pravděpodobně pohřbena pod troskami ve Fordu,“ dodává expert.

Vyslat pozemní jednotky, aby tento materiál zajistily, by byl mimořádně riskantní podnik. Proto se nyní diskutuje o tom, jak dostat uran z Íránu mírovými prostředky. Rusko nabídlo, že by mohlo íránský uran skladovat na svém území – návrh, který v Evropě vyvolává znepokojení vzhledem k válce na Ukrajině.

Jednání bez průlomu

Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem, která se konala v Islámábádu, zatím nepřinesla zásadní posun. Podle amerických médií požadují Spojené státy dvacetiletou pauzu v íránském obohacování uranu. Teherán? Nabízí pět let.

Ve středu sice mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghai připustil, že „rozsah“ obohacování je „předmětem jednání“, zároveň ale trval na „nezpochybnitelném právu Íránu“ na tuto činnost.

Írán od počátku popírá, že by usiloval o jadernou zbraň, a tvrdí, že jeho program slouží výhradně civilním účelům. Jenže obohacování uranu na 60 procent do tohoto vysvětlení nezapadá.

Dočasné vítězství?

Danny Orbach z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě je přesvědčen, že Írán momentálně „není schopen uran obohacovat“. Musí se spokojit s tím, co má. A to podle něj znamená, že „v současnosti nemůže postavit atomovou bombu“.

Přinejmenším ne hned. Otázka ale zní: jak dlouho tento stav vydrží? Faragasso varuje, že obnova zničených kapacit „bude vyžadovat hodně času, investic a zdrojů“.

A právě v tom tkví jádro problému: válka íránský jaderný program zpomalila, nevyřešila ho. Teherán má stále dost materiálu, dost odhodlání – a čas hraje v jeho prospěch. Pikantní je, že Trump se může ocitnout přesně tam, kde kdysi Barack Obama – u dočasné pauzy, která problém neřeší. S tím rozdílem, že cesta k ní vedla přes válku.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.