Aktuálně:

Japonsko otevírá zbrojní truhlu. Spojenci USA hledají nového dodavatele

17.04.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Japonsko otevírá zbrojní truhlu. Spojenci USA hledají nového dodavatele

Když Donald Trump znovu zpochybňuje americké bezpečnostní záruky a současně dvě války vysávají americké zbrojní sklady, spojenci USA se rozhlížejí po alternativách. Našli je v zemi, která se od roku 1945 držela pacifistické linie – přinejmenším na papíře. Japonsko se chystá k největšímu uvolnění pravidel pro export zbraní od druhé světové války. A zájem? Obrovský.

Od pacifismu k pragmatismu

Vláda premiérky Sanae Takaichi tento týden schválila zásadní změny v exportních pravidlech. Formálně vstoupí v platnost v dubnu. Jde o průlom v politice, kterou Japonsko udržovalo od konce války – i když první trhliny se objevily už v roce 2014, kdy Tokio začalo opatrně uvolňovat pravidla pro spolupráci s blízkými spojenci.

Teď ale jde o něco jiného. Japonsko na vlastní armádu utrácí ročně 60 miliard dolarů. Dost na to, aby udrželo fungující obranný průmysl schopný vyrábět pokročilé systémy od ponorek po stíhačky. A ten průmysl teď dostává zelenou.

„Nabídky přicházejí odevšad,“ potvrzuje Masahiko Arai, viceprezident obranné divize Mitsubishi Electric. Firma najímá stovky nových zaměstnanců a rozšiřuje kapacity. Toshiba plánuje přijmout přes 500 lidí během příštích tří let a staví nová testovací a výrobní zařízení. Kenji Kobayashi z obranné divize Toshiby to shrnuje pragmaticky: „Reputační riziko už není to, co nás brzdilo.“

Filipíny, Polsko a další ve frontě

Mezi prvními zájemci jsou Filipíny, které čelí narůstajícímu tlaku Číny v Jihočínském moři. Tokio podle zdrojů Reuters pravděpodobně schválí prodej použitých fregat, následovat by mohly systémy protiraketové obrany. Polsko hledá spolupráci v oblasti protidronových a elektronických bojových systémů. 

Zájem projevují i další evropští spojenci. Chtějí snížit závislost na amerických dodávkách – ty jsou napjaté kvůli konfliktům na Ukrajině a v Íránu, ale také kvůli Trumpově nepředvídatelnosti. Prezident, který hrozí vystoupením z NATO a invazí na Grónsko, není zrovna zárukou stability.

Asijská alternativa k americké dominanci

Spojené státy dlouhodobě dominují globálním zbrojním trhům. Mezi lety 2021 a 2025 pokryly 95 % japonských, 85 % britských a australských a 77 % saúdskoarabských nákupů, uvádí Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI). Washingtonský program zahraničních vojenských prodejů je však často kritizován za zpoždění dodávek, rostoucí ceny a přísnou kontrolu nad technologiemi.

Japonsko má ambici vybudovat asijské obranné dodavatelské řetězce nezávislé na USA. Inspirací může být Jižní Korea, která se za posledních pět let stala významným dodavatelem zbraní pro Polsko a Filipíny. Potenciál Japonska – čtvrté největší ekonomiky světa – je ale ještě větší. I s dosavadními omezeními je japonský zbrojní průmysl srovnatelný s německým, italským nebo izraelským. Je téměř dvakrát větší než indický, ukazují data SIPRI. Americký průmysl je ovšem zhruba pětadvacetkrát větší.

Konec „time-outu“ po druhé světové válce

„Japonsko bylo kvůli druhé světové válce vlastně na trestné lavici. Ale bylo nevyhnutelné, že se posune blíž ke středu globální politiky,“ komentuje situaci Andrew Koch, zakladatel tokijské poradenské firmy Nexus Pacific.

Změna pravidel je součástí širší transformace japonské bezpečnostní politiky. Tokio schválilo rekordní obranný rozpočet 9,04 bilionu jenů na fiskální rok 2026 a zavázalo se zdvojnásobit výdaje na obranu na 2 % HDP do roku 2027. Země posiluje schopnosti odvetného úderu nákupem a vývojem střel dlouhého doletu – kroky, které by ještě před dekádou byly politicky nemyslitelné.

Není to ale bez kontroverzí. Některé japonské firmy, které vyrábějí jak spotřební zboží, tak vojenské systémy, se obávají dopadu na image. Kritici varují, že ekonomická závislost na zbrojním průmyslu může Japonsko proměnit v zemi, která „vyváží válku“. Přesto je politická vůle jasná – a poptávka evidentně existuje.

Dokonce i Ukrajina vnímá příležitost: kyjevská obchodní komora v Tokiu brzy spustí novou průmyslovou skupinu ukrajinských a japonských výrobců dronů, načasovanou právě na změnu pravidel.

Trumpova nepředvídatelnost a americké přetížení mění globální zbrojní mapu rychleji, než by si kdokoli před pár lety dokázal představit. A Japonsko – země, která se 70 let držela stranou – se náhle ocitá v centru pozornosti. Bude to jen dočasný pragmatismus, nebo trvalá změna role Tokia ve světě?

Zdroj info: Reuters

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.