Aktuálně:

Moskva láká talenty: Ti, kteří odešli, chybí víc než rakety

17.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Moskva láká talenty: Ti, kteří odešli, chybí víc než rakety

Rusko spustilo kampaň „Čas žít v Rusku“ a nabízí cizincům s kvalifikací rychlá víza, osobní asistenty a cestu do země, kde se klade důraz na tradiční hodnoty. Za tímto marketingovým tahem ale stojí problém, který nelze vyřešit reklamou: Rusku dramaticky chybějí lidé.

Válka vysála trh práce

Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 čelí Rusko akutnímu nedostatku pracovních sil. Stovky tisíc mužů vstoupily do armády, další statisíce přetáhl do obranného průmyslu vyšší plat než v civilním sektoru. A pak je tu emigrace – vlna lidí, kteří zemi opustili kvůli politickému tlaku. Ekonomika potřebuje ruce, mozky i odbornost, ale nemá je kde vzít.

Proto ruské ministerstvo zahraničí v polovině dubna spustilo web timetoliveinrussia.com. Cílová skupina? Vědci, podnikatelé, sportovci, kreativci, talentovaní studenti, investoři. Lidé, kteří mají co nabídnout – a zároveň projevují „respekt k tradičním ruským hodnotám“. Co přesně to znamená, kampaň blíže nespecifikuje. Signál je ale zřejmý: hledáme loajální profesionály.

Ambice versus realita

Proces je na ruské poměry překvapivě přímočarý. Uchazeč podá žádost, přiloží životopis a dokumenty o kvalifikaci, absolvuje online pohovor a čeká na rozhodnutí – maximálně 125 dní. Pokud uspěje, dostane osobního manažera, který mu pomůže s vízem i ubytováním. Zní to téměř jako startup nabírající zahraniční talent do Prahy. Jenže tady jde o zemi, která vede válku, čelí sankcím a kde se politická atmosféra v posledních letech výrazně zpřísnila.

Kampaň má ambiciózní cíl: přilákat do roku 2030 až 300 000 nových zaměstnanců. V roce 2025 klesl počet legálně pobývajících cizinců na 5,7 milionu. Rusko tak ztrácí lidi rychleji, než je dokáže nahradit.

Otázkou je, kdo vlastně na takovou nabídku kývne. Rusko hledá IT specialisty, lékaře či učitele – profese žádané prakticky všude na světě. Člověk s těmito dovednostmi má dnes na výběr. Pokud zvažuje relokaci, pravděpodobně volí mezi destinacemi, kde nemusí řešit mezinárodní izolaci nebo nejistou budoucnost.

Ekonomika na válečné dráze

Ruská ekonomika dnes stojí na paradoxu: válka ji drží nad vodou, ale zároveň ji vyčerpává. Obranný průmysl běží na plné obrátky, mzdy v něm rostou, nezaměstnanost je nízká. Zároveň ale rostou daně – DPH se od roku 2026 zvýšilo z 20 na 22 procent – a inflace tlačí nahoru ceny benzínu i základních komodit. Energetická infrastruktura čelí útokům dronů. A demografická krize, která Rusko sužuje už dekády, se dále prohlubuje.

Moskva potřebuje nové lidi nejen proto, že jí chybí pracovní síla. Potřebuje je i proto, že bez nich nedokáže udržet tempo ekonomiky, která je stále více závislá na válečné produkci a stále méně schopná nabídnout perspektivu mimo ni.

Kampaň zdůrazňuje „tradiční hodnoty“ a „prostředí podporující rodinu“ – rétoriku, kterou Kreml používá už roky jako protiváhu k liberálnímu Západu. Pro určitou část zahraničního publika to může být lákavé. Pro většinu kvalifikovaných profesionálů, kteří zvažují mezinárodní kariéru, to však pravděpodobně nebude rozhodující argument.

Rusko dnes láká talenty v situaci, kdy přichází o vlastní. Dělá to způsobem, který působí jako pokus nahradit ty, kdo odešli, těmi, kteří ještě neznají realitu života v zemi. Otázkou je, zda to bude stačit.

Zdroj info: TASR

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.