Aktuálně:

Sankce selhaly. Severní Korea buduje jaderný arzenál dál

16.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sankce selhaly. Severní Korea buduje jaderný arzenál dál

Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, přijel tento týden do Soulu s varováním, které nikoho nepřekvapilo – ale mělo by všechny znepokojit. Severní Korea podle něj výrazně posílila kapacity v oblasti výroby jaderných zbraní. 

Nejde o diplomatickou opatrnost, Grossi mluví přímo: v klíčovém jaderném komplexu Jongbjon zaznamenává „rychlý nárůst činnosti“. Pro region i globální bezpečnost to znamená jediné – problém se neřeší, ale prohlubuje.

Jongbjon: srdce programu znovu bije naplno

Komplex Jongbjon je páteří severokorejského jaderného programu. Pchjongjang ho po diplomatických jednáních údajně vyřadil z provozu, ale v roce 2021 ho tiše znovu spustil. Dnes tam MAAE zaznamenává zvýšenou aktivitu nejen v hlavním reaktoru, ale i v zařízení na přepracování jaderného paliva a v lehkovodním reaktoru.

Jižní Korea navíc tvrdí, že KLDR provozuje více zařízení na obohacování uranu – tedy materiálu, bez kterého se jaderné hlavice nevyrábějí. „Všechno nasvědčuje tomu, že KLDR výrazně posílila své kapacity,“ konstatoval Grossi.

Podle odhadů má Severní Korea několik desítek jaderných hlavic – některé zdroje hovoří o padesáti kusech, s materiálem na dalších sedmdesát až devadesát. Za posledních třicet let mohla extrahovat přibližně sto kilogramů plutonia. Jde o čísla, která nelze ignorovat.

Dvacet let sankcí, nulový výsledek

Severní Korea provedla svůj první jaderný test v roce 2006. OSN okamžitě uvalila sankce. Pchjongjang však od té doby neustoupil ani o krok. V roce 2009 vyhostil inspektory MAAE a od té doby nikomu neposkytuje přístup do svých jaderných zařízení. Kim Čong-un opakovaně prohlašuje, že jaderný program je nezvratný a že KLDR je jaderně vyzbrojeným státem natrvalo.

Sankce zjevně nefungují. Přesněji řečeno fungují spíše jako politický signál než jako nástroj změny chování. Severní Korea mezitím pokračuje v modernizaci svého arzenálu, testuje rakety na tuhé palivo s tahem až 2 500 kilonewtonů a rozšiřuje infrastrukturu pro výrobu štěpného materiálu. Mezinárodní společenství má k dispozici jen satelitní snímky a odhady – žádnou kontrolu, žádný reálný vliv.

Rusko? Zatím nic konkrétního

Grossi dostal v Soulu i otázku, zda Rusko pomáhá Severní Koreji s jaderným programem. Jeho odpověď byla opatrná: MAAE „v této souvislosti nezaznamenala nic konkrétního“. To ovšem neznamená, že spolupráce neexistuje – jen že ji nelze prokázat.

Vztahy mezi Moskvou a Pchjongjangem se v posledních letech prohlubují, zejména v kontextu války na Ukrajině. Oba režimy mají důvod k vzájemné podpoře: Rusko potřebuje munici, Severní Korea technologie a diplomatické krytí. Co si vyměňují za zavřenými dveřmi, zůstává otázkou. O tom, že k výměně dochází, však panuje široká shoda.

Co s tím?

Severní Korea dnes není jen regionální hrozbou. Je to stát s funkčním jaderným programem, který se neustále zdokonaluje navzdory mezinárodní izolaci. Grossiho varování je jasné: kapacity rostou, kontrola chybí a svět nemá nástroje, jak situaci zvrátit.

Zdroj info: AFP

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.