Aktuálně:

Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

16.04.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Turecko a EU: Když geopolitika naráží na demokratické principy

Evropský parlament opět zvedl varovný prst směrem k Ankaře. Tentokrát s jasným vzkazem: demokracie v Turecku se nejen nezlepšuje, ale dál eroduje – a Evropská unie by na to měla reagovat razantněji. Jenže jak tvrdě můžete kritizovat partnera, kterého zároveň potřebujete?

Hlasování, které mluví za vše

Výbor Evropského parlamentu pro zahraniční věci (AFET) schválil 9. dubna zprávu, která nekompromisně kritizuje stav právního státu, lidských práv a svobody médií v Turecku. Hlasování prošlo, ale rozhodně to nebyla drtivá většina – a právě v tom se odráží dilema, před nímž Brusel stojí.

Na jedné straně je tu dlouhý seznam problémů: politicky motivované procesy, uvěznění opozičních politiků včetně istanbulského starosty Ekrema İmamoğlua, potlačování nezávislých médií, zasahování exekutivy do soudnictví. Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana se za poslední desetiletí proměnilo v systém, který odborníci označují jako „volební autoritářství“ – volby se konají, ale jejich svoboda a spravedlnost jsou přinejmenším diskutabilní.

Na straně druhé je Ankara strategickým partnerem NATO s klíčovým vlivem v regionech, které Evropu pálí: Černé moře a Ukrajina, jižní Kavkaz, Blízký východ. Můžete kritizovat, ale nesmíte si to s Tureckem úplně rozházet.

Příležitost, která leží ladem

Europoslanci ve své zprávě konstatují paradox: zatímco politika rozšiřování EU znovu nabírá na síle, Turecko – formálně kandidátská země od roku 1999 – tuto příležitost nevyužívá. Přístupová jednání jsou na mrtvém bodě, klíčové reformy se nekonají. Ankara sice opakovaně deklaruje ambici vstoupit do Unie, ale realita vypadá jinak.

Vzpomeňte si na rok 2005, kdy Turecko zahájilo přístupová jednání s nadějí a optimismem. Tehdy to vypadalo, že se země skutečně vydává cestou reforem. Dnes? Ústavní změny z roku 2017 transformovaly parlamentní systém na prezidentský a jen posílily Erdoğanovu pozici. Když opozice v komunálních volbách v roce 2024 uspěla, následovaly stovky zatčení. To není cesta do Evropy – to je cesta opačným směrem.

Buď turecká vláda nemá skutečný zájem o členství, nebo si myslí, že může hrát na obě strany: těžit z ekonomické spolupráce s EU, aniž by musela měnit vnitřní poměry.

Bezzubá kritika?

Europoslanci ve své zprávě nešetří kritikou – ale nejen vůči Turecku. Vytýkají také institucím EU a členským státům, že jejich reakce je nedostatečná. Volají po „rázném postoji na obranu demokratických standardů“. Zároveň ale navrhují prohloubení spolupráce v oblastech společného zájmu, modernizaci celní unie a obnovení dialogu o vízové liberalizaci.

Je to realistický kompromis, nebo jen další projev evropské nerozhodnosti?

Brusel se snaží Turecko zároveň kritizovat i udržet jako partnera. Ankara zatím dostává jasný signál: můžete si dělat, co chcete, my budeme protestovat, ale nic zásadního se nezmění. To je problém nejen pro tureckou demokracii, ale i pro kredibilitu EU jako normativní síly.

Přinejmenším finanční podpora pro občanskou společnost a uprchlické organizace v Turecku má pokračovat – což je možná jediná konkrétní věc, která může dlouhodobě něco změnit. Peníze pro nezávislé novináře, lidskoprávní aktivisty a nevládní organizace totiž udržují při životě to, co z turecké demokracie ještě zbývá.

Zdroj info: Teraz.sk

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?