Aktuálně:

Když se drony vyrábějí v zemi fjordů. Norsko sází na ukrajinskou zkušenost

15.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když se drony vyrábějí v zemi fjordů. Norsko sází na ukrajinskou zkušenost

Norsko a Ukrajina podepsaly dohodu o společné výrobě dronů. Zatímco Kyjev získá výrobní kapacity a investice, Oslo dostane něco, co se za peníze běžně nekoupí – bojové zkušenosti z reálného konfliktu. Obě strany vědí, že v moderní válce rozhodují právě bezpilotní systémy.

Výroba za zkušenosti. Obchod, který dává smysl

Dohoda z 14. dubna není náhodná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a norský premiér Jonas Gahr Støre podepsali dokument, který má jasnou logiku: Norsko bude podporovat výrobu dronů na Ukrajině a zároveň je vyrábět i doma. Výměnou za to Kyjev sdílí s Oslem data, informace a především praktické znalosti z bojového nasazení.

„Můžeme se poučit ze zkušeností, které Ukrajina získává v tomto těžkém boji proti ruské agresi,“ řekl Støre na společné tiskové konferenci. A není to jen zdvořilostní fráze – Ukrajina letos plánuje vyprodukovat sedm milionů dronů všeho druhu. Od malých průzkumných strojů po těžké útočné systémy. Takové tempo výroby a nasazení nemá v Evropě konkurenci.

Norsko do ukrajinského obranného průmyslu investuje 400 milionů dolarů. Pilotní výrobní linka má být spuštěna ještě letos – žádné plány do budoucna, ale rychlé konkrétní kroky s jasným harmonogramem.

Štědrý sever s dlouhodobou vizí

Norsko patří mezi nejstabilnější podporovatele Ukrajiny. Společně s dalšími skandinávskými a pobaltskými zeměmi drží pevnou linii, zatímco jiné evropské země občas váhají. Støreho vláda s podporou všech parlamentních stran vypracovala pro Kyjev dlouhodobý finanční plán, který v letech 2023 až 2030 dosáhne přibližně 28 miliard dolarů. V přepočtu na jednoho obyvatele jde o jednu z nejštědřejších podpor vůbec.

Přinejmenším část těchto prostředků teď poputuje do obranného průmyslu. Místo aby Norsko posílalo hotové zbraně, pomáhá budovat výrobní kapacity. Ukrajina tak získává dlouhodobou soběstačnost, ne jen krátkodobou injekci. A to je přesně ten typ pomoci, který má smysl i po skončení konfliktu.

Drony jako nová měna evropské bezpečnosti

Zelenskyj se tentýž den setkal i s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Výsledek? Další dohoda o výrobě dronů, která by podle ukrajinského prezidenta mohla být jednou z největších svého druhu v Evropě. Česká republika se také zapojuje do podobných projektů.

Evropa si začíná uvědomovat, že budoucnost obrany neleží jen v tancích a stíhačkách, ale v levných, rychle vyrobitelných a snadno nasaditelných bezpilotních systémech. Ukrajina tuto lekci zvládla pod tlakem války – často improvizovaně, s civilními komponenty, s komerčními drony přestavěnými na vojenské účely. Norsko, Německo i další země ji teď přebírají preventivně, dokud mají čas a klid na přípravu.

Dohoda mezi Norskem a Ukrajinou není jen o výrobě techniky. Je to výměna zkušeností za kapacity, znalostí za investice. A možná i signál, že Evropa konečně chápe, jak vypadá moderní válka. Naučí se z to dost rychle?

Zdroj info: Reuters 

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.