Aktuálně:

Brusel tlačí na G7: Kde je slíbených 45 miliard pro Ukrajinu?

15.04.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Brusel tlačí na G7: Kde je slíbených 45 miliard pro Ukrajinu?

Evropská unie už svůj díl odvedla. Vyplatila Kyjevu plných 18,1 miliardy eur z půjčky, na níž se skupina G7 dohodla v roce 2024. Jenže zbytek peněz stále visí ve vzduchu. A Brusel ztrácí trpělivost. Komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis tento týden ve Washingtonu naléhá na ministry z Japonska, Británie a Spojených států, aby konečně urychlili vyplácení svých podílů. Ukrajina totiž nemá čas čekat.

Peníze na papíře nestačí

Půjčka, oficiálně nazvaná Extraordinary Revenue Acceleration (ERA), je zajištěná zmraženými ruskými aktivy uloženými v bruselské clearingové společnosti Euroclear. Mechanismus je technicky funkční, politická vůle však zjevně nestačí. Zatímco EU své závazky splnila, ostatní partneři z G7 otálejí. Británie má oznámit platbu ve výši 752 milionů liber, ale konkrétní termín chybí. Spojené státy a Japonsko jsou na tom podobně.

Dombrovskis se ve Washingtonu setká s ministry G7, přičemž v plánu má i bilaterální jednání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem a ukrajinským ministrem financí Serhijem Marchenkem. Jde o pokračování série bruselských pokusů z posledních měsíců dostat západní partnery k rychlejšímu jednání. Jenže zatímco diplomaté sedí u stolu, Kyjev počítá dny do krize.

Maďarské veto a nový premiér

Situaci komplikuje ještě jeden faktor: Maďarsko. Odcházející premiér Viktor Orbán dlouhodobě blokoval samostatnou unijní půjčku ve výši 90 miliard eur, která má být Ukrajině poskytnuta na roky 2026 a 2027. Důvodem jsou údajné záměrné průtahy Kyjeva při opravách ropovodu Družba, kterým proudí ruská ropa do Maďarska přes ukrajinské území.

V neděli však Orbána ve volbách drtivě porazil Péter Magyar, který v pondělí naznačil, že budapešťské veto zruší. Zní to slibně, ale unijní úředníci varují: domácí maďarská politika a nedokončená administrativa znamenají, že půjčka může být vyplacena nejdříve začátkem května. Ukrajina bude přitom čelit fiskálnímu deficitu už v polovině července.

Rozpočtová díra se rozevírá

Celková potřeba Ukrajiny na rozpočtové a vojenské financování pro roky 2026 a 2027 se podle Evropské komise pohybuje kolem 135 miliard eur. Brusel se snaží přesvědčit mezinárodní partnery, aby pokryli alespoň 45 miliard z této sumy. Zatím je zajištěno jen asi 15 miliard. Jinými slovy: dvě třetiny chybí.

Mezinárodní měnový fond schválil v únoru 2026 čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů. Skupina G7 slíbila půjčit až 50 miliard dolarů od roku 2025. Evropská unie se stala dominantním finančním dárcem, zatímco americká pomoc se od ledna 2025 prakticky zastavila. Od února 2022 bylo pro Ukrajinu mobilizováno více než 89 miliard dolarů – impozantní číslo, které však nestačí pokrýt náklady na vedení války a udržení státu v chodu.

Čas se krátí

Ukrajina má podle odhadů prostředky na pokrytí obranných výdajů pouze do června 2026. To znamená, že každý týden prodlení může mít fatální důsledky. Půjčka není jen ekonomickým nástrojem – je součástí bezpečnostní politiky EU, která Evropě „kupuje čas“ k přípravě na případné další expanzivní ambice Ruska. Jak řekl jeden z unijních činitelů: půjčka je klíčová pro udržení Ukrajiny ve hře a pro fungování ukrajinského státu.

Dombrovskisova cesta do Washingtonu je proto víc než rutinní diplomatická mise. Je to pokus přesvědčit partnery, že za slovy musí následovat činy. A že peníze na papíře nestačí, když se válka vede v reálném čase. Dokáže Brusel přimět G7 k akci dřív, než bude pozdě?

Zdroj info: Euractiv.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.