Aktuálně:

Válka v Íránu roztočila cenový kolotoč: Brusel sáhne po dotacích na naftu

15.04.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Válka v Íránu roztočila cenový kolotoč: Brusel sáhne po dotacích na naftu

Evropská unie se chystá dočasně otevřít kohoutky veřejných peněz, aby pomohla firmám zvládnout prudký nárůst cen pohonných hmot. Za vším stojí válka v Íránu, která od konce února letošního roku roztáčí cenový kolotoč na energetických trzích. 

Evropská komise navrhla změny pravidel státní podpory, které by členským státům umožnily masivněji dotovat podniky zasažené drahými palivy a hnojivy. A tady to začíná být pikantní: jak skloubit krátkodobou pomoc s dlouhodobým závazkem EU ukončit dotace na fosilní paliva do roku 2035?

Když ropa zdraží o šest procent za den

Ceny ropy vyskočily v pondělí o zhruba 6 procent na více než 100 dolarů za barel. Stalo se tak poté, co americká armáda oznámila blokádu lodí opouštějících íránské přístavy. Hormuzský průliv – klíčová tepna pro světové dodávky ropy – se ocitl pod vážným tlakem. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který vypukl 28. února 2026, tak dostal zcela nový rozměr.

Brusel na situaci reaguje balíčkem opatření. Komise navrhuje změnit pravidla státní podpory tak, aby vlády mohly pokrýt část zdražení, které firmy zaplatily za paliva nebo hnojiva oproti cenám před začátkem konfliktu. Jde především o pomoc zemědělství, silniční dopravě a lodní přepravě v rámci Evropy. Návrh počítá i se zvýšením maximálního podílu podpory pro energeticky náročná odvětví na více než 50 procent jejich účtů za elektřinu.

Když se dotace vracejí zadními vrátky

Několik vlád už mezitím začalo jednat na vlastní pěst. Německo, Itálie, Polsko a Maďarsko zavedly cenové stropy na pohonné hmoty a daňové úlevy. Teď čekají na finální verzi bruselského plánu, která by měla být schválena do konce dubna. Změny mají být dočasné – zavedené výhradně kvůli energetickým dopadům íránské války.

V tom je ale háček. Evropská unie se už roky hlásí k postupnému ukončování dotací na fosilní paliva – původně do roku 2030, nyní do roku 2035. V roce 2023 přitom dotace na fosilní paliva tvořily zhruba 34 procent všech energetických dotací v EU. A teď? Teď se vracíme k masivní podpoře právě těch paliv, od kterých se chceme odpoutat.

Jak dlouho je dočasně?

Komise to samozřejmě obhajuje mimořádností situace. Válka v Íránu není běžná ekonomická turbulence, ale geopolitický šok, který ohrožuje dodávky energie pro celý kontinent. Firmy čelí nákladům, které nemohou ovlivnit, a bez pomoci by mnohé z nich mohly zkrachovat. Zemědělci by nemohli zaplatit hnojiva, dopravci by museli zdražit přepravu, průmysl by se dostal do problémů.

Přesto zůstává otázka: jak dlouho vydrží tato „dočasná“ opatření? A co když se válka protáhne? Evropa se ocitá mezi kladivem akutní krize a kovadlinou vlastních klimatických závazků. Na jedné straně potřebuje stabilizovat ekonomiku, na druhé straně nesmí ztratit ze zřetele dekarbonizační cíle Zelené dohody.

Co z toho plyne pro Česko?

Česká republika bude moci využít nová pravidla k podpoře svých firem. Zároveň ale aktivně čerpá unijní mechanismy na podporu přechodu k alternativním palivům a technologiím. Zatímco jednou rukou dotujeme naftu, druhou investujeme do elektromobility a vodíku. Není to ideální, ale v situaci, kdy se ropa prodává za stovku dolarů a Hormuz je fakticky uzavřený, asi není mnoho jiných možností.

Evropská komise kontroluje státní podporu, aby nenarušovala hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Teď ale sama navrhuje pravidla, která tuto podporu masivně rozšiřují. Vlády poskytnou zpětnou vazbu a finální verze by měla být hotová do konce měsíce. Bude to opravdu jen dočasné řešení, nebo se dotace na fosilní paliva vrátí natrvalo?

Zdroj info: Reuters

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.