Aktuálně:

AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

15.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
AI v armádě: Rozhoduje ještě člověk, nebo už algoritmus?

Umělá inteligence proniká téměř do každého odvětví. Nově ji začíná využívat i armáda, a to včetně jazykových modelů. Koneckonců právě vojenství bylo v historii často v čele technologického pokroku. Americká armáda tak patří mezi první, které jazykové modely zapojují do svých operací. To však vyvolává obavy, zda jsou využívány zodpovědně, nebo zda vojáci AI bezvýhradně věří a nekontrolují její výsledky.

Není pochyb, že armáda USA ve velkém používá umělou inteligenci. Díky nedávným kontroverzím kolem využití AI v armádě se ukázalo, jak důležitou se pro armádu stává. Dokáže zpracovat velké množství zpravodajských informací, které následně vyhodnotí a navrhne nejvhodnější cíle. Také dokáže navrhnout, jak velkou sílu je k útoku potřeba použít, a to na základě dostupných informací o obraně. Tento systém společnosti Palantir se nazývá Maven Smart System a původně využíval pokročilé modely umělé inteligence. Nyní se pracuje i na různých alternativách.

Dává smysl, že ke zpracování velkého množství dat je vhodné použít umělou inteligenci. Dokonce i to, že následně navrhne možné postupy. Především se značně urychlí celý rozhodovací proces v situaci, kdy je čas kritický. Tato praxe však vyvolává celou řadu otázek, především tu, zda je umělá inteligence používána zodpovědně.

Šéf společnosti Palantir pro Spojené království a Evropu Louis Mosley pro BBC uvedl, že jejich systém slouží pouze jako vodítko a konečné rozhodnutí vždy provádí člověk. Lze říci, že jde o nutné minimum – AI nemůže samostatně používat smrtící sílu proti lidem, byť by šlo o konkrétně vymezené situace. Zodpovědnost je tak podle tvůrců programu v rukou armád. Americký Kongres se nyní plánuje zabývat otázkou, zda alespoň tato minimální ochrana proti chybám umělé inteligence v praxi funguje a zda armáda USA příliš nespoléhá na systémy typu Maven.

Hlavní otázkou je, do jaké míry velitelé důvěřují výsledkům AI, které se jim dostávají do rukou. Systémy dokáží chybovat a určitě není vhodné jim bezvýhradně věřit. Velitelé by tak měli výsledky přijímat kriticky a sami se rozhodovat, jaké cíle zvolí. Bez ohledu na potřebu rychlého rozhodnutí je nutné, aby jakékoli použití smrtící síly autorizoval člověk, který je se situací seznámen, vyhodnotí postup jako vhodný a je připraven za výsledek převzít zodpovědnost a svůj postup si obhájit.

Autor: Vojtěch Benda

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?