Aktuálně:

Maďarský reset: Magyar chce s Bruselem velkou dohodu. A ví, co za ni zaplatí

14.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Maďarský reset: Magyar chce s Bruselem velkou dohodu. A ví, co za ni zaplatí

Péter Magyar ještě ani nesložil premiérský slib, ale už ví, co chce od Bruselu. A Brusel ví, co chce od něj. Tak začíná velká dohoda, která má po šestnácti letech Orbánovy vlády vrátit Maďarsko do evropského mainstreamu. Jak rychle se to povede?

Osmnáct miliard důvodů jednat rychle

Magyar má jasnou prioritu číslo jedna: odemknout 18 miliard eur zmrazených evropských fondů. K tomu přidejme dalších 16 miliard v evropských obranných půjčkách a milionovou pokutu denně za porušování migračních pravidel.

Celkem slušný balík, který Orbán nechal ležet ladem kvůli svému autoritářskému stylu vládnutí. Dá se to nazvat i jinak: nejdražší politický vzdor v dějinách Maďarska. Zatímco Orbán budoval svůj obraz bojovníka proti Bruselu, maďarská ekonomika přišla o desítky miliard, které mohly modernizovat infrastrukturu, školství nebo zdravotnictví.

„Mohu říci, že je nesmírně důležité přinést peníze domů, a to co nejrychleji,“ prohlásil Magyar. Není divu – pokud nesplní potřebné reformy právního státu do srpna, přijde o významnou část těchto prostředků. Čas tedy hraje proti němu.

Co Brusel očekává: Ukrajina a Rusko

Peníze jsou jedna věc, geopolitika druhá. Brusel má vlastní seznam požadavků. Na prvním místě: Maďarsko musí ukončit veto proti životně důležité půjčce 90 miliard eur pro Kyjev a podpořit nový balík sankcí proti Rusku. Komise také chce, aby Budapešť přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.

Magyar signalizuje ochotu k pohybu. V pondělí naznačil, že nebude bránit půjčce pro Kyjev. Méně jasně se vyjádřil k sankcím proti Moskvě, kde Budapešť stále chce nakupovat ruskou ropu.

Ukrajina je pro Magyara citlivé téma. Protiukrajinské nálady v Maďarsku jsou silné a on to dobře ví. Přesto diplomaté věří, že kompromis je možný. „Tisza říká, že nechce rychlou cestu. Švédsko také chce postup založený na zásluhách,“ vysvětluje švédská ministryně pro EU Jessica Rosencrantz. „Ukrajina ty zásluhy má – opravdu provedla reformy – a teď je čas formálně otevřít první kapitolu jednání.“

Polské poučení

Magyarova první zahraniční cesta do Polska dává smysl. Premiér Donald Tusk má čerstvou zkušenost s odmrazováním evropských peněz – v únoru 2024 Komise uvolnila Varšavě přes 100 miliard eur poté, co Tusk předložil plán soudních reforem.

Polská zkušenost ale Brusel i poučila. Tusk nakonec narazil na prezidenta Andrzeje Dudu, který reformy zablokoval. Komise si vyslechla kritiku, že peníze uvolnila jen za sliby, ne za skutečné změny. Proto bude tentokrát opatrnější.

Magyar má ovšem výhodu, kterou Tusk neměl: ústavní většinu 138 ze 199 mandátů. „Máme supermajoritu v parlamentu a to nám dává sílu transformovat státní systémy. A to uděláme,“ slíbil. Žádné výmluvy tentokrát neplatí.

Závod s časem

Magyar tlačí na maďarského prezidenta, aby posunul inauguraci nového parlamentu z 12. května na 5. května. Každý den se počítá. Koncem května je naplánováno další kolo řízení podle článku 7 smlouvy o EU – prvního kroku k pozastavení hlasovacích práv Maďarska. To by byla ideální příležitost představit ostatním evropským lídrům konkrétní plán reforem.

„Může udělat všechno, víte, žádné výmluvy… ví přesně, co je třeba udělat, Komise samozřejmě má svá kritéria, a myslím, že by měl představit plán,“ říká nizozemská europoslankyně Tineke Strik, která v Evropském parlamentu dohlíží na právní stát v Maďarsku.

Ursula von der Leyen v pondělí zněla optimisticky: „Samozřejmě začneme s vládou pracovat co nejdříve… abychom dosáhli rychlého a odpovídajícího pokroku ve prospěch maďarského lidu.“ Po Magyarově vítězství napsala na sociální síti X, že „srdce Evropy“ v Maďarsku bije silněji.

Finanční trhy už svůj verdikt vynesly – maďarský forint po volbách výrazně posílil. Teď je na Magyarovi, aby prokázal, že optimistické prognózy nejsou jen zbožným přáním. Mezi sliby a skutky je někdy propast. A Brusel si tentokrát bude dávat pozor, aby do ní nespadl.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.