Šestnáct let budoval Viktor Orbán svou pozici nejen v Maďarsku, ale i v rámci střední Evropy. A teď je všechno jinak. Volební porážka maďarského premiéra od opozičního hnutí Tisza v čele s Péterem Magyarem znamená pro Českou republiku víc než jen změnu předsedy vlády jedné z evropských zemí. Podle Petra Macinky jde o ztrátu důležitého spojence v Evropské unii – a to v době, kdy se vztahy s Bruselem stávají stále komplikovanějšími.
Čísla byla drtivá
Dvanáctého dubna 2026 se sčítaly hlasy z maďarských parlamentních voleb. Strana Tisza získala 53,63 procenta hlasů, což jí zajistilo 138 křesel v 199 členém parlamentu – ústavní většinu. Fidesz skončil s 37,77 procenty a pouhými 55 mandáty. Pro Orbána, který Maďarsko vedl nepřetržitě od roku 2010, to znamenalo konec. A pro Česko? Novou realitu.
„Česko v Orbánovi ztratilo spojence v EU,“ konstatoval ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Orbán byl pro českou vládu často užitečným partnerem – ať už šlo o migrační politiku, postoj k Green Dealu nebo obecně o odpor vůči některým bruselským směrnicím. Teď tento spojenec zmizel.
Prozápadní kurz místo konfrontace
Nový maďarský premiér Péter Magyar slibuje zásadní obrat. Zatímco Orbán stavěl na konfrontaci s Bruselem a na úzkých vazbách s Moskvou, Magyar představuje prozápadní kurz. Macinka sice deklaruje zájem o „nadstandardní vztah“ s novou maďarskou vládou, ale otázka zní: na jakém základě?
Předseda Senátu Miloš Vystrčil volební výsledek uvítal s nadšením. „Maďarští voliči odmítli politiku Viktora Orbána a volili změnu. Vnímám to jako dobrou zprávu a naději pro Maďarsko a povzbuzení pro Evropu,“ napsal na síti X. Dodal také, že maďarští voliči odmítli „způsoby chování a politiku, kterou u nás v Česku mnoho politiků považuje za svůj vzor a příklad.“
Visegrádská čtyřka hledá nový směr
Orbánova porážka má dopad i na celou Visegrádskou skupinu. V4 fungovala v posledních letech především jako platforma pro koordinaci postojů vůči Bruselu – a Orbán byl jejím nejhlasitějším mluvčím. S jeho odchodem se otevírá prostor pro redefinici této spolupráce. Někteří analytici hovoří o tom, že V4 by mohla „dostat nový význam“, ovšem zatím není jasné, jaký.
Pro Česko to znamená nutnost přehodnotit své pozice. Spoléhat se na Orbánovu ochotu blokovat nepopulární návrhy v Bruselu už nebude možné. Prozápadní Maďarsko může být pro Prahu zajímavějším partnerem v jiných oblastech – třeba v ekonomické spolupráci nebo v otázkách energetické bezpečnosti.
Co teď?
Viktor Orbán porážku uznal a pogratuloval Magyarovi. Vystrčil to ocenil, ale zároveň dodal: „Orbán se nikdy nevzdá.“ I v opozici zůstane silným hráčem – a možná i inspirací pro některé české politiky, kteří v něm viděli vzor.
Česká republika se tak ocitá v nové geopolitické realitě. Ztratila spojence, který jí často kryl záda v Bruselu. Získala ale souseda, se kterým může budovat vztah na jiných základech. Dokáže česká vláda tuto příležitost využít? Nebo bude jen nostalgicky vzpomínat na dobu, kdy měla v Budapešti spolehlivého partnera?
Zdroj info: TASR
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
