Aktuálně:

Meloniová balancuje mezi Washingtonem a Bruselem 

10.04.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Meloniová balancuje mezi Washingtonem a Bruselem 

Italská premiérka Giorgia Meloniová dlouhodobě prosazuje jasnou vizi: Evropa a Spojené státy musí táhnout za jeden provaz – jinak prý hrozí „paralýza“. Zní to jako diplomatická fráze, ale za těmito slovy stojí konkrétní napětí. Itálie odmítla americkým bombardérům mezipřistání na sicilské základně Sigonella, zatímco Donald Trump veřejně kritizuje NATO za to, že se nepřipojilo ke konfliktu s Íránem. 

Transatlantické vztahy jsou na historickém minimu a Meloniová se snaží najít rovnováhu mezi loajalitou k USA a obranou evropských zájmů.

Když nohy nejdou stejným směrem

Meloniová opakovaně zdůrazňuje, že Západ stojí na dvou nohách – evropské a severoamerické. Pokud se obě nohy nepohnou stejným směrem, celý systém kulhá. A právě teď kulhá víc než kdy jindy. Trump napadá spojence v NATO, že ho nechali na holičkách, a na sociální síti Truth Social napsal, že aliance nebyla při USA, když to potřebovaly, a nebude ani příště.

Meloniová přitom tvrdí, že s Washingtonem nesouhlasila v konkrétních politických otázkách – například ohledně cel. Zároveň ale zdůrazňuje, že její vládní koalice je pevně orientovaná na Západ. Itálie chce zůstat spojencem, ale ne za každou cenu.

Pragmatismus místo slepé loajality

Italská ekonomika je na vývozu do USA významně závislá – v roce 2024 dosáhl objem tohoto exportu 76 miliard dolarů. To je číslo, které nelze ignorovat. Přesto Řím odmítl poskytnout americkým bombardérům mezipřistání na Sicílii. Spolupráce ano, ale ne automaticky.

Meloniová prosazuje transatlantickou spolupráci založenou na pragmatismu. Itálie podle ní tlačí na Brusel, aby zajistil „vyváženou strategickou autonomii“, která postupně sníží závislost na USA a zároveň posílí obranné schopnosti Evropy. Evropa musí stát na vlastních nohou a převzít své odpovědnosti – to je jádro jejího poselství.

Chůze po laně

Meloniová se snaží profilovat Itálii jako diplomatického hráče, který dokáže vyvažovat vztahy mezi velmocemi. Má blízký vztah s Trumpem, ale zároveň hájí evropské zájmy. Je to chůze po laně – a zatím se jí daří udržet rovnováhu.

Pro Českou republiku je tato debata relevantní. Spojené státy jsou pro nás významným exportním trhem a prohlubující se vojenská spolupráce s USA je strategickou prioritou. V roce 2025 se přes české území přesouvaly americké jednotky v rámci cvičení Saber Guardian. Zároveň ale Evropská unie přehodnocuje dosavadní partnerství s Washingtonem a hledá nové cesty, jak obstát v multipolárním světě.

Meloniová to shrnula jednoduše: „Společně jsme silnější.“ Otázka zní, zda se Západ dokáže dohodnout na tom, co „společně“ vlastně znamená – a jestli je ochoten přijmout, že rovnocenné partnerství obsahuje občas i nesouhlas.

Zdroj info: Teraz.sk

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.