Moskva je dlouhodobě nejbohatší region Ruska. Symbol ekonomické síly země. Teď ale poprvé od pandemie covidu sníží investiční program. Starosta Sergej Sobjanin, muž, který hlavní město přeměnil v moderní metropoli s novými linkami metra a silnicemi, tentokrát nepřišel s oznámením o dalším megaprojektu. Místo toho přiznal nepříjemnou pravdu: příjmy rostou jen dvouprocentním tempem. Plán počítal se 6,5 procenty. Výsledek? Investice klesnou o desetinu, úřednický aparát se zredukuje o patnáct procent.
Jde o víc než jen lokální škrty. Moskva generuje příjmy přes šest bilionů rublů ročně – více než dvě procenta ruského HDP. Když i takový gigant musí šetřit, něco se zásadně mění.
Regiony v dluhové pasti
Federální vláda ráda zdůrazňuje relativně umírněný deficit státního rozpočtu – plánovaných 1,6 procenta HDP. Širší pohled ale odhaluje méně lichotivý obraz. Konsolidovaný rozpočet, který zahrnuje i regionální finance, skončil v roce 2025 se schodkem 8,3 bilionu rublů. To je 3,9 procenta HDP, 2,6 krát víc než rok předtím.
Čísla mluví jasně: regionů se schodkem přibylo z 50 v roce 2024 na 74 v roce 2025. Letos se očekává, že pouze čtyři z 89 regionů vykážou přebytek. Podíl výhodných federálních půjček v regionálním dluhu klesl ze 78 na 67 procent. Dražší komerční úvěry narostly trojnásobně.
„Vláda fakticky tlačí regiony k dražšímu zadlužování u komerčních bank,“ řekl zdroj z bankovního sektoru. Kreml udržuje zdání fiskální stability, skutečné problémy přesouvá na bedra regionů.
Válka jako ekonomická černá díra
Co za tím stojí? Především pokračující konflikt na Ukrajině, který vstoupil do pátého roku. Vojenské výdaje dosáhly úrovně nevídané od dob Sovětského svazu. Štědré platby dobrovolníkům – v Moskvě přes pět milionů rublů za první rok služby – zatěžují regionální rozpočty stejně, jako podpora rodin vojáků.
Zároveň klesají příjmy. Zisky firem poklesly v prvních jedenácti měsících roku 2025 o 5,5 procenta. Daně z ropy a plynu, tradičně klíčový zdroj federálních příjmů, v posledních měsících slábnou. Centrální banka drží úrokové sazby na 16 procentech. Má to zkrotit inflaci, ale zároveň dusí investice a ekonomickou aktivitu.
Ekonomka Natalja Zubarevičová varuje: „Pokud se ekonomický růst neobnoví, některé regiony budou muset škrtat výdaje, především na infrastrukturu a rozvoj.“ Ratingová agentura Expert RA odhaduje, že agregovaný regionální deficit letos vzroste o 13 procent na 1,7 bilionu rublů.
Austerita na obzoru
Federální vláda připravuje rozsáhlý úsporný balíček. DPH už vzrostla z 20 na 22 procent, přibývají nové poplatky. Oficiální prognózy pro letošní rok počítají s růstem HDP mezi nulou a jedním procentem – tedy faktickou stagnací.
Když i Moskva, dlouholetý symbol ruského ekonomického úspěchu, musí utahovat opasky, je jasné, že válečná ekonomika dosahuje svých limitů. Otázka už nezní, jestli se celý systém stane neudržitelným. Ale kdy.
Zdroj info: Reuters
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
