Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc přišel s nápadem na nový kontrolní orgán – měl by vyšetřovat trestnou činnost státních zástupců, podobně jako Generální inspekce bezpečnostních sborů dohlíží na policisty. Unie státních zástupců ČR ale návrh razantně odmítá. Jde prý o nekoncepční krok, který nemá v Evropě obdobu. Spor vypukl v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou, kde se objevila podezření na možné zasahování do vyšetřování.
Bitcoiny jako spouštěč debaty
Celá záležitost nabírá obrátky po zveřejnění informací Deníku N o možném ovlivňování vyšetřování kauzy bitcoinů, které státu daroval odsouzený drogový dealer. Původní tým žalobců, který byl následně rozpuštěn, se údajně klonil k zahájení trestního stíhání exministra spravedlnosti Pavla Blažka i jeho náměstka pro podezření ze zneužití pravomoci. Tejc označil tato tvrzení za vážná a slíbil rychlou reakci – právě ve formě návrhu na vznik inspekce.
„Není tomu tak u žádné skupiny, ani policisté nevyšetřují sami sebe. Myslím, že to není nic mimořádného,“ argumentuje ministr. Jeho logika zní na první poslech rozumně: když máme GIBS pro policisty, proč ne podobný orgán pro státní zástupce?
Žalobci: Systém funguje, nový úřad je zbytečný
Prezident Unie státních zástupců ČR Tomáš Foldyna ale vidí věc jinak. „Státní zástupci nemohou vyšetřovat trestnou činnost státních zástupců, vyšetřování je vždy úkolem policie,“ zdůrazňuje. Podle něj dosavadní případy trestních stíhání státních zástupců i soudců jasně ukazují, že stávající systém funguje.
Foldyna navíc upozorňuje na zásadní detail: podobný orgán s výlučnou pravomocí jen pro státní zástupce nemá obdobu nikde v Evropě. „Snad se ČR nestane v této oblasti průkopníkem,“ dodává s patrnou ironií.
Unie vnímá souvislost ministerského návrhu s bitcoinovou kauzou, ale v obecné rovině považuje takové úvahy za nekoncepční. Vytváření účelových struktur by podle ní jen budilo další otázky a pochybnosti.
Kdo bude hlídat hlídače hlídačů?
V současnosti podléhají státní zástupci několika formám kontroly – od interního dohledu přes kárné řízení až po klasické trestní řízení vedené policií. Kritici ale namítají, že systém může působit jako uzavřený kruh, v němž se jednotlivé složky justice navzájem kontrolují.
Tejcův návrh má tento problém řešit vytvořením nezávislého orgánu. Otázkou zůstává, zda nová instituce skutečně přinese větší nezávislost, nebo jen další vrstvu byrokracie. A taky – kdo bude kontrolovat samotnou inspekci?
Debata o kontrole moci? Ta tu běží roky. Od velkých korupčních kauz se pořád dokola mluví o tom, že justice potřebuje přísnější dohled. Jenže každé řešení přináší nové dilema: jak zajistit nezávislost kontroly, aniž by se vytvořily další struktury náchylné k politickému tlaku?
Evropská výjimka, nebo nutný krok?
Že to nikde v Evropě nemají, může znamenat dvě věci. Buď jsme první, kdo objeví chybějící článek v systému kontroly moci – nebo se chystáme vytvořit něco, co ostatní země nepotřebují, protože mají funkční alternativy.
Ministr Tejc slibuje předložit návrh velmi rychle. Unie státních zástupců ČR zatím stojí pevně proti. A bitcoinová kauza mezitím připomíná, že důvěra v justici není samozřejmost – ať už se kontrola vykonává jakkoliv. Možná by stálo za to nejprve analyzovat, proč stávající systém selhal, a teprve poté rozhodovat o vzniku nových institucí.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
