Evropská unie zažívá nezvyklý klid na migrační frontě. Počet žádostí o azyl loni klesl téměř o pětinu – na zhruba 822 tisíc. Jenže právě když se zdálo, že se situace stabilizuje, přichází varování: konflikt v Íránu by mohl spustit uprchlickou vlnu, jakou kontinent za poslední desetiletí nezažil.
Čísla, která uklidňují – zatím
Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) zveřejnila zprávu, která potvrzuje klesající trend. Oproti roku 2024 se počet žádostí snížil o 19 procent. Hlavní příčinou je pokles zájmu ze strany Syřanů, Bangladéšanů a Turků.
V roce 2024 vedli žebříček Syřané se 151 tisíci žádostmi, následovali Afghánci s 87 tisíci a Venezuelané se 74 tisíci. Listopad 2025 přinesl 54 825 prvních žádostí – o čtvrtinu méně než ve stejném měsíci předchozího roku.
Zdá se, že Evropa konečně našla způsob, jak migrační tlak alespoň dočasně stabilizovat. Zpřísněné hraniční kontroly, dohody s tranzitními zeměmi, tvrdší rétorika. Ale co když je to jen klid před bouří?
Írán: země, která může všechno změnit
EUAA ve své zprávě varuje před scénářem, který označuje za „vysoce spekulativní“, ale zároveň reálný. Írán má 90 milionů obyvatel. Pokud by se země destabilizovala – a to i jen částečně – mohlo by dojít k pohybu uprchlíků v bezprecedentním rozsahu.
Až devět milionů lidí by se podle modelových scénářů mohlo vydat směrem k Evropě. To je číslo, které by otřáslo nejen migračními systémy, ale i politickou stabilitou celé unie.
Zpráva vznikla ještě před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi Íránem, USA a Izraelem. Od té doby se situace dramaticky vyostřila. Ekonomika země je v troskách, měna se propadla, mezinárodní izolace sílí. Protivládní protesty přerostly v otevřený odpor. Některé země už vyzvaly své občany, aby Írán opustili.
Paradox: Írán jako útočiště
Írán není jen potenciálním zdrojem uprchlíků – je také jednou z největších hostitelských zemí na světě. Podle OSN v něm žije přibližně 2,5 milionu uprchlíků, převážně z Afghánistánu. Pokud by se režim zhroutil nebo země sklouzla do chaosu, nejen Íránci, ale i tito lidé by se mohli vydat na cestu dál.
EUAA odmítla spekulovat o konkrétních dopadech probíhajícího konfliktu. „Situace zůstává velmi nestálá a bylo by nezodpovědné dělat jakákoli hypotetická nebo prediktivní prohlášení,“ uvedla agentura. Přesto téma rezonovalo na mimořádném zasedání ministrů zahraničí EU minulou neděli. Evropská komise v pondělí oznámila, že „zlepšuje připravenost prostřednictvím důkladnějšího monitorování“ a posiluje spolupráci s OSN i partnerskými zeměmi.
Co to znamená pro Evropu – a pro nás?
Pokles žádostí o azyl v roce 2025 byl pro mnohé evropské vlády vítanou zprávou. Migrace zůstává jedním z nejcitlivějších politických témat a jakýkoli nárůst vyvolává napětí. Vyhlídka na masivní příliv z Íránu proto znepokojuje nejen Brusel, ale i jednotlivé členské státy.
Česká republika zaznamenala podobný trend: v roce 2025 klesl počet žádostí o azyl na 1 197, oproti 1 363 v roce předchozím. Přinejmenším zatím. Pokud by se íránský scénář naplnil, dopad by pocítila i Praha – ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím tlaku na celý evropský azylový systém.
Je Evropa připravena? Má dostatečné kapacity, politickou vůli a koordinaci, aby zvládla potenciální krizi takového rozsahu? Nebo se opakuje situace z roku 2015, kdy kontinent zaskočila syrská uprchlická vlna? Klesající čísla mohou být uklidňující. Stačí ale jedna destabilizovaná země – a evropský azylový systém může být znovu pod extrémním tlakem.
Zdroj info: TASR
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
