Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská komise začne provizorně uplatňovat obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur. Učinila tak navzdory tomu, že Evropský parlament postoupil dohodu k přezkumu Soudnímu dvoru EU. Předsedkyně Komise argumentuje „strategickou výhodou prvního tahu“ v době ostrého globálního soupeření. Tento tah ale vyvolal vlnu kritiky od zákonodárců i zemědělců, kteří v něm vidí obcházení demokratických procedur.
Dohoda, která rozděluje Evropu
Obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem – blokem tvořeným Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a od loňska i Bolívií (Venezuela má členství pozastaveno od roku 2016) – byla slavnostně podepsána 17. ledna 2026 v Asunciónu. Státy EU ji schválily už 9. ledna. Uruguay a Argentina ji ratifikovaly ve čtvrtek.
Na papíře jde o jednu z největších zón volného obchodu na světě s více než 700 miliony spotřebitelů. V praxi však jde o politický granát.
Evropský parlament totiž minulý měsíc hlasoval pro postoupení dohody Soudnímu dvoru EU. Důvod? Pochybnosti o souladu s unijními pravidly, zejména v oblasti životního prostředí a ochrany zemědělství. Soudní dvůr má na rozhodnutí lhůtu až dva roky, očekává se však, že se vyjádří v řádu měsíců. Von der Leyenová ale rozhodla jinak – Komise dohodu začne uplatňovat provizorně, ještě než se Soudní dvůr vyjádří.
Kritici hovoří o obcházení demokratického procesu. „EU, která neustále mluví o principech právního státu, zde porušuje vlastní rozhodovací proces,“ reagovala nizozemská europoslankyně Jessika van Leeuwen z Evropské lidové strany – tedy ze stejné politické rodiny jako von der Leyenová.
Francie zuří, Itálie jásá
Francouzský prezident Emmanuel Macron vedl proti dohodě intenzivní odpor, než byl v lednu přehlasován. V pátek mlčel. Jeho zemědělci však ne. Mocná farmářská lobby FNSEA ostře kritizovala rozhodnutí Komise jako „nepřijatelné popření demokracie“ a varovala, že francouzští zemědělci nebudou obětováni geopolitickým ambicím.
Oproti tomu italský ministr zahraničí Antonio Tajani dohodu vítá: „Dobrá práce, von der Leyenová. Je to pozitivní impuls pro náš export, který nadále přispívá k ekonomickému růstu Itálie.“
Rozdílné reakce odrážejí hluboké rozpory uvnitř EU. Průmyslové země vidí v dohodě šanci na nové trhy. Zemědělské regiony se obávají levného dovozu masa a cukru z Jižní Ameriky. Připomeňme si nedávný případ ukrajinského cukru: i malé množství dovozu způsobilo výrazný propad cen na evropském trhu. Mercosur by mohl tento efekt znásobit.
Demokracie, nebo pragmatismus?
Unijní obchodní komisař Maroš Šefčovič se na adresu kritiků vyjádřil jasně: „Někteří z vás říkají, že zbavujeme Evropský parlament práva na hlasování. Ne, nebyli jsme to my, kdo poslal dohodu k Soudnímu dvoru. Vy jste mohli hlasovat. Rozhodli jste se ji poslat k soudu, což plně respektuji.“
Bernd Lange, předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod, provizorní implementaci podpořil: „Jsme ve výjimečné situaci, kdy parlament může hlasovat až po rozhodnutí Soudního dvora. Zároveň mezinárodní obchodní pravidla neustále porušují jiní.“
USA, Čína a nyní i Británie soupeří o vliv v Jižní Americe. EU si nemůže dovolit čekat. Von der Leyenová vsadila na to, že geopolitická realita převáží nad procedurální čistotou.
Provizorní implementace může paradoxně posílit odpor v Evropském parlamentu a popudit skeptické země v čele s Francií a Polskem. Když dojde na finální hlasování o souhlasu, dohoda může nakonec padnout. Komise tak riskuje, že vytvoří precedens, který oslabí její vlastní legitimitu.
Brusel ukázal, že když jde do tuhého, procedury ustupují pragmatismu. Otázka zní, zda tato strategie přinese slibovanou „výhodu prvního tahu“, nebo jen prohloubí trhliny v evropské jednotě. A zda zemědělci na obou stranách Atlantiku budou nakonec platit cenu za geopolitické ambice svých vlád.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
