Německý kancléř Friedrich Merz vyráží v úterý do Bílého domu s něčím, co se v poslední době v Evropě nedaří příliš často – se společnou pozicí EU k americkým clům. Jde o jeho druhou osobní návštěvu u Donalda Trumpa od loňského května, kdy se ujal funkce. Tentokrát ale nejde jen o symbolické setkání. Jde o to, zda Evropa dokáže mluvit jedním hlasem v situaci, kdy Trump mění pravidla hry rychleji, než stihne Brusel svolat koordinační schůzku.
Americký Nejvyšší soud rozhodl, že plošná cla uvalená na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977 jsou nezákonná. Trumpova reakce? Nové globální clo ve výši 10 procent na veškerý dovoz, které vstoupilo v platnost 24. února. Jenže ani to není konec příběhu. K dnešnímu dni zůstává přibližně 7 procent exportu z EU do USA zatíženo cly přesahujícími právě tuto hranici.
Evropský parlament proto pozastavil ratifikaci obchodní dohody s USA, dokud nebude jasné, co vlastně platí. Výbor pro mezinárodní obchod odložil hlasování na neurčito – nová cla jsou v rozporu s dohodnutým desetiprocentním stropem. Mluvčí německé vlády sice uvedl, že Berlín předpokládá dodržení dohody, ale v Bruselu to zní spíš jako přání než jistota.
Evropa hledá pevný bod v pohyblivém písku
Merz podle svého mluvčího velmi úzce koordinuje postup s unijními partnery. To je v současné situaci klíčové – a zároveň nesmírně obtížné. Evropská unie se snaží formulovat jednotnou pozici v době, kdy Trump mění podmínky rychleji, než vyschne inkoust pod předchozí dohodou. České firmy čelí zvýšené nejistotě, exportéři nevědí, jaká pravidla budou platit za měsíc. Jeden komentátor to nazval „čistým chaosem ze strany americké administrativy“.
Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem jsou napjaté nejen kvůli clům. Trump si dělá nároky na Grónsko, což vyvolalo solidární gesta evropských zemí vůči Dánsku. A pak tu byla Mnichovská bezpečnostní konference v polovině února, kde americký ministr zahraničí Marco Rubio sklidil potlesk ve stoje za projev, který byl sice méně konfrontační než loňský výstup viceprezidenta J.D. Vance. Merz ale zůstal skeptický – podle něj jde stále o stejnou politiku, jen v přátelštějším obalu.
Jak silná je Evropa?
Merz tedy pojede do Washingtonu s evropským mandátem, ale otázka zní: má Evropa dostatečnou páku? Brusel sice opakuje, že „má nástroje k reakci“, pokud by se situace dále vyhrocovala, ale zatím převládá vyčkávací postoj. Zmrazení ratifikace obchodní dohody je signál, že Evropa nebude přijímat jednostranné změny pravidel. Zároveň je to ale jen obranný tah, ne aktivní strategie.
Německo jako největší evropská ekonomika nese zvláštní odpovědnost. Export do USA je pro německý průmysl klíčový, a to platí i pro řadu českých firem napojených do německých dodavatelských řetězců. Pokud se Merzovi nepodaří dosáhnout alespoň základní předvídatelnosti, dopad pocítí celý region.
Úterní schůzka v Oválné pracovně ukáže, zda společná evropská pozice dokáže Trumpa přimět k respektování dohodnutých pravidel. Nebo zda se Evropa bude muset smířit s tím, že transatlantické vztahy fungují nově – bez pevných pravidel, jen s dočasnými příměřími mezi jednotlivými koly vyjednávání.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
