Aktuálně:

Lidská práva nejsou překážkou. Jsou pojistkou

25.02.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Lidská práva nejsou překážkou. Jsou pojistkou

Komisař Rady Evropy Michael O’Flaherty varuje: oslabení ochrany lidských práv nelegální migraci nezastaví. Ale může otevřít nebezpečný precedens.

Devět evropských zemí loni v květnu podepsalo dopis požadující volnější výklad Evropské úmluvy o lidských právech. Argumentovaly potřebou efektivněji se vypořádat s nelegální migrací. Dánská premiérka Mette Frederiksen a predseda vlády Spojeného kráľovstva Keir Starmer dokonce v prosinci společně vyzvali k reformě úmluvy.

Podle komisaře Rady Evropy pro lidská práva Michaela O’Flaherty jde ale o řešení, které problém neřeší. „Změny ve způsobu, jakým je Evropská úmluva interpretována, nebudou mít žádný dopad na migrační toky.“ „Pokud vás zajímají migrační toky, musíte hledat jinde.“

Nebezpečná logika výjimek

V prosinci se 27 členských států Rady Evropy dohodlo na úpravě výkladu úmluvy ze strany soudů. Cílem má být důraznější postup proti pašování lidí, lepší ochrana hranic a snazší vyhošťování pachatelů trestných činů. Politická deklarace má být přijata v květnu na summitu v Kišiněvě.

O’Flaherty upozorňuje na riziko, že se ochrana lidských práv stane politickou kartou. „Někteří říkají, že kriminální migranti by měli mít méně ochrany než ostatní. To je velmi riskantní cesta. Dnes jsou to kriminální migranti – ale kdo to bude zítra? Romové? Transgender lidé? Židé?“

Připomíná evropskou historii: „Jakmile vyčleníte jednu skupinu pro nižší ochranu, vytváříte hrozný precedens.“

Čísla klesají, rétorika přitvrdila

Paradox současné debaty? Odehrává se v době, kdy nelegální migrace výrazně klesá. V roce 2024 poklesla o 38 % na 239 tisíc případů, letos pak o dalších 26 % na zhruba 178 tisíc – nejméně od roku 2021. 

Přesto politický tlak roste. Důvodem je zřejmě snaha čelit vzestupu krajní pravice. Podle O’Flaherty právě tato strategie nemusí fungovat. „Vidím rostoucí ochotu přijímat migrační politiky, které lidská práva minimálně vystavují extrémnímu riziku,“ říká. „Nemyslím si, že mnoho strategií v řízení migrace bude zvlášť efektivních v tom, co údajně mají dělat – tedy podkopávat extrémní pravici.“

Místo toho navrhuje opak: „Když jsou principy, hodnoty a práva napadány, nejúčinnější odpovědí je ještě pevněji se jich držet.“

Nový Pakt o migraci a azylu, schválený v roce 2024, má být plně zaveden do poloviny letošního roku. Přináší zpřísněné hraniční kontroly, rychlejší azylová řízení a mechanismus solidarity mezi členskými státy.

O’Flaherty nabízí jasnou odpověď: lidská práva nejsou překážkou efektivní migrační politiky. Jsou její pojistkou. Protože jakmile jednou připustíme, že někdo má práv méně, otevíráme dveře něčemu, co Evropa už jednou zažila. A co si nemůže dovolit opakovat.

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?