Aktuálně:

Slovensko chce prověřit, zda Kyjev lže o poškozeném ropovodu. Spor ohrožuje miliardy pro Ukrajinu

24.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Slovensko chce prověřit, zda Kyjev lže o poškozeném ropovodu. Spor ohrožuje miliardy pro Ukrajinu

Bratislava požaduje nezávislé vyšetření stavu ropovodu Družba. Tvrdí, že Ukrajina možná záměrně zastavila dodávky ruské ropy a používá válečnou situaci jako záminku. Napětí mezi spojenci dosáhlo bodu, kdy je v sázce nejen energie, ale i evropská solidarita.

Když se spojenci přou o ropu uprostřed války

Od konce ledna nefunguje ropovod Družba, který po desetiletí zásobuje Slovensko a Maďarsko ruskou ropou. Kyjev tvrdí, že potrubí poškodily ruské nálety. Bratislava a Budapešť ale mají podezření, že Ukrajina dodávky zastavila záměrně – a nyní požadují, aby to Evropská komise prošetřila.

Slovenský premiér Robert Fico veřejně zpochybnil ukrajinské vysvětlení a obvinil Kyjev z úmyslného zdržování oprav. Napětí eskalovalo rychle: Slovensko v pondělí zastavilo nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu, jejíž energetický sektor je po letech ruského bombardování v troskách. Maďarsko zablokovalo klíčovou půjčku EU ve výši 90 miliard eur. A ministři zahraničí EU se nedokázali dohodnout na nových sankcích proti Rusku – právě kvůli slovenským výhradám.

Když Kyjev útočí na vlastní zásobovací linku

Ukrajina navíc v noci na pondělí provedla dronový útok na ruskou čerpací stanici, která je klíčovým uzlem pro sporný ropovod. Představitel ukrajinské bezpečnostní služby to potvrdil s tím, že „metodicky snižujeme naplňování ruského rozpočtu petrodolary, které financují válku“.

Jenže co je vlastně pravda? Ukrajina tvrdí, že stabilizační práce na ropovodu na ukrajinském území pokračují za neustálé hrozby nových raketových úderů. Slovensko a Maďarsko mezitím vyhlásily stav ropné nouze. Bratislava uvolnila 250 000 tun ropy ze státních rezerv pro rafinerii Slovnaft – což vystačí jen na několik týdnů. Obě země požádaly Evropskou komisi o výjimku ze sankcí, aby mohly dovážet ruskou ropu přes chorvatský ropovod Adria.

Když se energie stává zbraní

Ropovod Družba, vybudovaný v šedesátých letech pro zásobování socialistických států, se stal neočekávaným bodem střetu mezi spojenci. Zatímco Česká republika od března 2025 neodebírá z Družby ani kapku ropy a díky rozšíření Transalpinského ropovodu je energeticky na Rusku nezávislá, Slovensko a Maďarsko zůstaly na ruských dodávkách závislé.

Teď se ukazuje, jak křehká může být solidarita, když jde do tuhého. Slovensko a Maďarsko blokují evropskou pomoc Ukrajině, Ukrajina útočí na infrastrukturu, která zásobuje její spojence, a Brusel se ocitá v pozici rozhodčího ve sporu, který nemá dobré řešení. Ultimáta by měla směřovat do Kremlu, nikoli na Ukrajinu, zaznělo z některých diplomatických kruhů. 

Spor o ropovod Družba není jen technickou záležitostí. Je to střet zájmů, nedůvěry a geopolitických tlaků. Slovensko chce nezávislé vyšetřování. Ukrajina bojuje o přežití a používá všechny dostupné nástroje – včetně energetických. Brusel se snaží udržet jednotu, ale ta se pod tlakem reality rozpadá rychleji, než by si kdokoli přál.

Pokud Evropská komise skutečně pošle inspektory na Ukrajinu, co zjistí? A co když zjistí, že pravda leží někde uprostřed – že ropovod je poškozený, ale ne natolik, aby nemohl fungovat? Kdo pak ponese odpovědnost za týdny přerušených dodávek, zablokované půjčky a narušenou důvěru mezi spojenci?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.