Aktuálně:

Orbán zhroutil plány EU na výročí Ukrajiny. A Brusel mu to zase nechá projít

24.02.2026, Autor: Josef Neštický

2 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 5
Orbán zhroutil plány EU na výročí Ukrajiny. A Brusel mu to zase nechá projít

Viktor Orbán má smysl pro načasování. Těsně před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu oznámila Budapešť, že blokuje dvacátý sankční balíček proti Rusku i klíčovou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Zatímco Ursula von der Leyen a António Costa chystají do ukrajinské metropole symbolickou návštěvu, maďarský premiér jim připravil studenou sprchu. A není to poprvé – vlastně už ani ne po desáté.

Když se kampaň stává zahraniční politikou

Orbánův tah přichází uprostřed tvrdé předvolební bitvy. Volby se konají 12. dubna a maďarský premiér si z EU udělal hlavního strašáka. Bruselské elity stylizuje do role válečných štváčů, sebe pak jako jediného ochránce maďarského národa před vtažením do konfliktu. Tvrdí, že jedině on dokáže zabránit vstupu Ukrajiny do EU – což by podle něj znamenalo „otevřené vyhlášení války Maďarsku“.

Tentokrát ale nejde jen o rétoriku. V prosinci Orbán naznačil, že nebude blokovat půjčku pro Kyjev poté, co EU vytvořila pro Maďarsko, Slovensko a Česko speciální únikovou klauzuli. Teď od toho ustoupil. Budapešť si je zjevně jistá, že může politiku EU vůči Ukrajině torpédovat bez větších následků.

Turnberry a Kyiv: dva světy, jeden problém

Paradoxně se Orbánova rostoucí sebevědomost pojí s tím, jak Brusel reagoval na jiný problém – americká cla. Když Nejvyšší soud USA zrušil Trumpova cla na dovoz z EU, byla to pro Bílý dům ostuda. Brusel ale reagoval ještě trapněji: zavázal se „dohodu“ dodržet, jako by se nic nestalo. Přitom ta cla nebyla ani jednotná – na ocel a hliník platilo 50 procent, na automobily 25 procent, na většinu ostatního zboží pak sazba 15 procent dohodnutá loni v červenci.

A tady se kruh uzavírá. Brusel svou měkkou linii vůči Washingtonu odůvodňuje snahou udržet americkou podporu Ukrajině. Problém je, že lidé jako Marco Rubio otevřeně podporují Orbána v kampani a dvořit se Slovensku, které nyní hrozí, že odřízne dodávky elektřiny zmrzlé Ukrajině. Strategie „buďme k Trumpovi hodní, ať neopustí Kyjev“ se rozpadá před očima.

Když se blokáda stane rutinou

Orbán už dávno není žádný nováček v umění vydírání. Opakovaně blokoval finanční pomoc Ukrajině – včetně balíku za 50 miliard eur, zablokoval i vyplacení vojenské podpory z Evropského mírového nástroje. Pokaždé si vymyslel jiný důvod: jednou šlo o práva maďarské menšiny na Ukrajině, jindy o přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.

Přitom Česko už dávno ukázalo, že závislost na ruské ropě není osud.  Zbavilo se dodávek z Družby a surovinu dováží západními trasami přes ropovody TAL a IKL. Jasně také odmítla připojit se k maďarské blokádě nového sankčního balíku. Ukazuje se, že kde je vůle, tam je cesta. Orbán ale vůli nemá – má volební kampaň.

Co z toho plyne?

Evropský parlament může přijmout nezávazné prohlášení solidarity. Von der Leyen s Costou mohou odletět do Kyjeva na fotografování. Ale pokud jeden členský stát dokáže zablokovat devadesátimiliardovou půjčku a dvacátý sankční balíček, pak je otázka, co vlastně ta solidarita znamená.

Brusel vsadil na to, že Orbána ukonejší ústupky a že Trumpa uklidní diplomacie. Zatím to vypadá, že ani jedno nefunguje. A zatímco se v Bruselu ladí projevy k výročí, Budapešť ladí kampaň. Čtvrtý rok války Ukrajina přežila. Přežije i pátý?

Zdroj info: Euractiv.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.